Nehtová destička je produktem nehtové matrix. Její biologie je závislá na několika komponentách: okolní tkáň- perionychium a kostěnná část prstu. Germinální matrix nehtovou destičku formuje, její proximální čast řídí superficiální třetinu nehtu, distální pak zajišťuje dolní dvě třetiny. Nehet je proximálně ukotven v invaginaci, která je v rovině okolní kůže, laterálně je nehet ponořen do laterálních rýh.

Porozumět molekulární kontrole v krvi a vývoji imunitních buněk je největší zájem biomediciny, protože to umožňuje stanovit strategii léčení chorob, jako je leukemie, autoimunita a chronický zánět.

Abnormální imunitní odpověď byla dlouho považována za patoetiologii polymorfní světelné erupce (PLE). Současné poznání ukazuje, že PLE pacienti jsou rezistentní vůči imunitně supresivnímu efektu slunečního světla, což je přímý následek slunečního ozáření. Je to prevence vůči světlem indukovaným novým antigenům v kůži. Celá studie je zaměřena na imunologické změny v PLE a na patogenní význam chorobného stavu a kožní karcinogeneze.

Síly spojené s krevním proudem jsou největší determinantou vaskulární morfogeneze a fyziologie. Proud krevní je významný pro vývoj v embryogenezi a pro regulaci cévního diametru v dospělosti. Je to i klíč k arterioskleroze.

Ekzémy reprezentují velice rozličnou skupinu chorob v podstatě zánětlivých, jejichž definice a patomechanizmus jsou ale často zmatečné a kontroverzní.V tomto tisíciletí se objevuje nový, lepší pohled. Výzkum se zaměřil na epidermis a na řadu signálních cest, směřujících ke spongióze, stejně jako vztah k proliferaci, ke generaci prozánětlivých faktorů a k formování bariéry ve stratum corneum.

Regulační T buňky (Treg cells) jsou kriticky zavzaty do udržení imunologické tolerance, nicméně nesmí přitom být potlačen vznik adaptivní imunity. Autoři podávají zprávu, že sfingosin-1-fosfát s receptorový typem 1 je zdrojem negativního signálu, který potlačuje thymickou výrobu, periferní údržbu a supresivní aktivitu Treg.

Buňka cítí svoje okolí skrze mechanotransdukci, tj. překladem mechanických sil a deformací do biochemických signálů, jako jsou změny v intracelulární hladině kalcia nebo v aktivaci dalších signálních cest. Na oplátku mohou tyto signály ovlivnit buněčné i extrabuněčné struktury.

Ve vitiligu je infiltrát cytoxických T buněk, které tam infiltrují z okrajů ložiska a zřejmě nějak souvisejí s patogenezí. Autoři získali tyto T buňky z perilesionální biopsie a ukázalo se, že všechny byly bohaté antigenem pro rozeznání melanocytů a reagovaly na specifickou stimulaci melanocytovým antigenem. V pokusu byla prokázána jejich efektorová fáze depigmentace. T

Atopická dermatitida je charakterizována silným svěděním při velké suchosti kůže, současně s porušenou funkcí bariéry ve stratum corneum. Nicméně, jsou nálezy, které ukazují také na postižení autonomního nervového systému, zejména sympatických nervů. To ukazuje na autonomní nervovou dysfunkci. Bylo vyšetřeno 38 atopiků neinvazivně elektrofyziologicky, z nich 24 s aktivní a 14 s inaktivní formou choroby.

Hladina histonů je úzce regulována, aby se zabránilo škodlivému účinku genomické nestability a hypersenzitivity vůči DNA-škodlivým produktům vznikajícím akumulací bazických proteinů, když se zpomalí DNA replikace nebo docela skončí. Ačkoliv jsou chromozomální histony stabilní, jejich nadbytek je rychle degradován po způsobu Rad53 (radiation sensitive 53) kinase-dependentní na Saccharomyces cerevisiae.