Jedním z hlavních organizátorů deskvamace v poslední fázi epidermální diferenciace je ARNT gen (aryl hydrocarbon receptor nuclear translokator), jehož porucha vede ke smrti pokusného zvířete. Ukazuje se však, že má také důležitou roli v udržení epidermální homeostázy a že je pivotem v hojení ran.

Kritickou roli v iniciaci imunitní odpovědi hrají Langerhansovy buňky. Toll-like receptory umožňují dendritické buňce detekci molekul z patogenů.

Krevní kapiláry mají kontinuální bazální membránu, obklopenou vrstvou hladkého aktinového svalstva a pericyty. Lymfatické kapiláry maji diskontinuální bazální membránu a žádné pericyty nebo svalové buňky.

Alopecia areata (AA) je běžné dermatologické onemocnění, které postihuje asi 2 % populace. Opakovaně bylo nalézáno spojení AA s atopickou dermatitidou.

Adherentní a těsné spoje jsou intercelulární spoje významné pro epiteliální adhezi a bariérovou funkci ve většině tkání většiny organizmů. V epitelu, jako je epidermis, byla pozornost soustředěna především na desmosomy; adherentní a těsné spoje byly považovány za méně důležité.

Gap junctions - otevřené spoje umožňují iontovou výměnu mezi buňkami, jsou druhotným poslem (second messenger) pro malé molekuly sousedních buněk. Formují je dvě zcela nepříbuzné bílkoviny - pannexiny a konnexiny.

Desmosomy jsou vysoce specializované kotvící junkce, které spojují intermediární filamenta s místem intercelulární adheze, a tak umožňují formovat supracelulární lešení, které distribuuje mechanické síly v celé tkáni. Tato spojení jsou důležitá pro udržování integrity tkáně, aby odolala fyzikálnímu stresu, např. v srdci a v epidermis.

Bariéra naší kůže není jen obranou proti fyzikálním atakám, ale i proti mikrobům, a to produkcí antimikrobiálních peptidů AMP. Autoři objevili další peptidový fragment – hornerin.

Atopická dermatitida je charakteristická excesivní imunitní reakcí na kdejaký antigen, což souvisí s interakcemi genetickými a enviromentálními. Dysregulace přirozené imunity se jeví jako klíčová v patogenezi atopické dermatitidy. NACHT-LRRs (NLRs) patří mezi geny receptorů přirozené imunity se zvláštním sklonem k zánětu. Variace individuálních genů z rodiny NLR stejně jako interakce uvnitř skupiny receptorových genů přirozené imunity, mohou hrát roli v patogenezi AD.

Transkripční faktory CCAAT posilovače proteinové vazby   ,   a   a peroxisome proliferator-activated receptor PPAR- γ  jsou známy jako významné v diferenciaci adipocytů a jsou exprimovány ve všech buňkách mazových žláz. Protože lipogeneze je klíčem u adipocytů i u sebocytů domníváme se, že sebocyty sledují obdobný program jako adipocyty.