Obezita je spojena s řadou změn kožní fyziologie. Pokusy byly provedeny na KKAy obézních myších s diabetem 2 při systémovém oxidativním stresu. Byla vyšetřena lipidová peroxidace a exprese VEGF. Také byly vyšetřeny účinky derivátů lipidové peroxidace měřením thiobarbiturické acid-reactive substance a proliferace lidských keratinocytů (HaCaT).

Interakce buňka-matrix je základem hojivého procesu ve tkáni. V pokusu byl použit destičkový lysát, který je znám svou akcelerační schopností při hojení ran. Byla sledována kolagenázová modulace exprese MMP 2 a MMP 9 a produkce kolagenu I a III a exprese syndekanu 4 v uspořádání pozorovaných buněk. Data získaná ELISOI a imunfluorescenčním mikroskopem ukazují vzestup syndekanu a změny v adhezích obou buněčných typů.To ukazuje na promoci epitelizujících keatinocytů a na regulaci fibroblastových matrix. To vše, aniž by byl sklon ke keloidům.

Vyšetření dat multicentrické metaanalýzy čítající data od 9389 psoriatických pacientů a 9477 kontrol ukázalo význam delece genů LCE3C a LCE3B, které jsou součástí bariérové obrany při diferentní susceptibilitě různých populací. Studie potvrzuje, že jde o obecný genetický faktor, že delece je v evropské populaci častá (OROverall=1.21 (1.15–1.27)) a poprvé zde bylo demonstrováno spojení s delecí u Číňanů (OR=1.27 (1.16–1.34)) a Mongolů (OR=2.08 (1.44–2.99)).

Chlorakné je charakteristickým markrem intoxikace 2,3,7,8-tetrachlorodibenzo-p-dioxin (TCDD) a příbuzných sloučenin. Přitom klesá lipogeneze, což je hlavní znak. Jenže i tak je účinek aktivity dioxinu nejasný. V této studii byl účinek studován hlavně na ex vivo sebocytech a SZ95 sebocytech v kultuře. Dioxinový receptor (aryl hydrocarbonový protein AhR) byl detekován v kultivovaných SZ95 sebocytech.

Jakkoliv RNA interference nabízí mnoho terapií pro léčení kožní choroby, je řada překážek, které klinické plány ruší. Nedávno se ukázalo, že vysoký tlak při intradermální aplikaci tekutiny usnadňuje přijetí jaderné kyseliny do keratinocytů v kůži myši. Podobně injekce small interfering RNA (siRNA; TD101) do pachyonychia congenita (PC), léze na pacientově noze vedou ke zlepšení. Bohužel, velká bolest při této aplikaci brzdí administraci pomocí hypodermické jehly.

RNA interference (RNAi) je evolučně zakonzervovaný mechanizmus pro specifickou inhibici na úrovni mRNA. Objev, že short interfering RNAs (siRNAs) jsou selektivní, potentní a mohou se ze široka vyhnout imunitnímu dohledu, přilákal zájem o tyto inhibitory jako o léčiva. Jednoduchý nukleotid specifický siRNA(K6a_513a.12, též znám jako TD101), byl nedávno vyhodnocen ve fázi 1b klinického pokusu jako podstata kožní poruchy u řady kožních chorob.

Estrogenová deficience je považována za hlavní příčinu postmenopauzálního stárnutí kůže. Při nízké hladině estrogenu je ženský organizmus vystaven vysoké hladině železa vzhledem k ustupující menstruaci. Výzkum byl proveden na modelech. Primární lidský fibroblast vystavený železu nedosahuje na základní úroveň matrix metaloproteinázy-1 (MMP1) aktivity. Po expozici fibroblastů UVA zvyšuje se synergisticky MMP-1. UVA aktivuje tři členy MAPK rodiny: ERKs, p38, a JNK.

Výzkum buněčné mechanotransdukce je vesměs zaměřen na mimobuněčné fyzikální síly a na to, jak jsou tyto síly přeměněny v chemické signály na buněčném povrchu. Tyto síly ovlivňují povrchové adhezní receptory, jako jsou integriny a kadheriny, a jsou také napojeny na cytoskeletální filamenta. Ta jsou zaměřena na vzdálená místa cytoplazmy a jádra. Autoři zkoumali molekulární mechanizmus, který může fungovat na takovou vzdálenost a dokáže indukovat mechanochemickou konverzi v jádru se změnou aktivity genů.

Vysoká vodivost lepící páskou stržené epidermis lze použít pro hodnocení hydratačního profilu straum corneum. Nejde o lineární závislost, jsou individuální variace, lze však posoudit kůži, resp.stratum corneum suché, normální a velmi hydratované.

Autoři podávají velmi podrobný popis vývoje cévního řečiště, jak arterií, tak vén i cév lymfatických, včetně příslušných angiogenních faktorů, především Vascular Endothelial Growth Factor (VEGF). Řeč je také o mutaci Foxc2, který ovlivňuje tvorbu žilních chlopní. Je vysvětlen souběh cév a nervů i terapeutické možnosti, které z takového poznání vyplývají.