SDRUŽENÍ PSORIÁZY S AUTOIMUNITNÍMI CHOROBAMI

Pátek, 29. listopad 2013

Jashin J. Wu, MD, Thao Nguyen U., MD, Kwun-Yee T. Poon, MS, b a Lisa J. Herrinton, PHDC  Los Angeles, Pasadena a Oakland

Souhrn: Z předchozích studií je známo, že u pacientů s psoriázou existuje větší výskyt autoimunitních onemocnění, než jaký je v obecné populaci. Tato studie zjišťovala vztah mezi psoriázou a 21 předem stanovenými autoimunitními onemocněními.

 

V letech 2004 – 2011 byla u pacientů lékařského centra v jižní Kalifornii provedena retrospektivní kohortová studie. Bylo hodnoceno celkem 25 341 pacientů s dvěma nebo více diagnostickými kódy pro jakékoliv psoriatické onemocnění. Jako kontroly byly použity osoby z téhož medicínského centra bez příznaků psoriázy. Kontroly byly shodné ve stáří, pohlaví a délce sledování. Kontrolní soubor měl pětinásobné množství účastníků.
Výsledky: U pacientů s psoriázou byla zjištěna větší pravděpodobnost manifestace alespoň jednoho dalšího autoimunitního onemocnění (odds ratio [OR] 1,6) i toho, že budou mít alespoň dvě další autoimunitní onemocnění (OR 1,9). Nejsilnější asociace byla s revmatoidní artritidou (OR 3,6).

Závěr: Studie naznačuje genetické nebo environmentální příčiny autoimunitního onemocnění. Další výzkumy jedinců s více autoimunitními chorobami mohou přinést důležité informace o původu a patogenezi onemocnění.

Klíčová slova: Addisonova choroba, alopecia areata, autoimunitní onemocnění, celiakie, chronická glomerulonefritida, chronická kopřivka, kohortové studie, Crohnova choroba, databáze, Gravesova choroba, Hashimotova choroba, hemolytická anémie, imunitní trombocytopenie, roztroušená skleróza, prevalence, primární biliární cirhóza, psoriáza, psoriatická artritida, plicní fibróza, revmatická artritida, Sjogrenův syndrom,
systémový lupus erythematodes, systémová skleróza, diabetes mellitus 1. typu, vitiligo, ulcerózní kolitida

Summary: From previous studies it is known that there is a higher incidence of autoimmune disease in patients with psoriasis than those in the general population. This study investigated the relationship between psoriasis and 21 pre-defined autoimmune diseases.
In the years 2004 - 2011 was a retrospective cohort study of patients medical center in Southern California. Were evaluated a total of 25,341 patients with two or more diagnostic codes for any psoriatic disease. As a control were used person of the same medical center without symptoms psoriasis. Checks were consistent across age, gender and length of monitoring. The control group had five times the number of participants.

Results: Patients with psoriasis were found more likely to manifest at least one other autoimmune disease (odds ratio [OR] 1.6), and that it will have at least 2 other autoimmune disease (OR 1.9). The strongest association was with rheumatoid arthritis (OR 3.6).
Conclusion: The study suggests genetic or environmental causes of autoimmune diseases. Further investigations of individuals with autoimmune diseases may provide important information on the origin and pathogenesis.

Key words: Addison disease, alopecia areata, autoimmune diseases, celiac disease, chronic glomerulonephritis, chronic urticaria, cohort studies, Crohn’s disease, database, giant cell arteritis, Graves disease, Hashimoto disease, hemolytic anemia, immune thrombocytopenia, multiple sclerosis, prevalence, primary biliary cirrhosis, psoriasis, psoriatic arthritis, pulmonary fibrosis, rheumatoid arthritis, Sjogren syndrome, systemic lupus erythematosus, systemic sclerosis, type 1 diabetes mellitus, vitiligo, ulcerative colitis.

Psoriáza je jedno z nejčastějších systémových zánětlivých onemocnění, postihující přibližně 2% až 3% populace, celosvětově jde o více než 125 milionů pacientů (1-3). Předchozí studie poskytly důkazy, že u pacientů s psoriázou je větší frekvence autoimunitních onemocnění, než je v běžné populaci. Zjistily, že mnoho zánětlivých autoimunitních onemocnění je výsledkem mutace cytokinů (4-8). Chromozom 16 je ve vztahu ke zvýšené pravděpodobnosti manifestovat psoriázu, Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu (9). Při skenování genomu byl nalezen na chromozomu 4 lokus, který má vztah k psoriatické artritidě a k celé řadě autoimunitních onemocnění, včetně diabetes mellitus 1. typu, celiakie a Gravesovy choroby (10). Tyto studie podporují roli genetiky v patogenezi psoriázy (9-12).
Psoriatická artritida se vyskytuje v 7% až 26% všech pacientů s psoriázou (13). Ačkoliv je značná variabilita v asociaci kožních a artriatických symptomů, genetická, epidemiologická
a terapeutická data ukazují u těchto chorob sdílení stejných patogenních mechanizmů (14).

Cílem studie bylo zjistit, zda pacienti s psoriázou, psoriatickou artritidou nebo bez psoriatické artritidy mají zvýšené riziko autoimunitního onemocnění, které sdílí společné autoimunitní patogenetické mechanizmy. Předpokládali, že jedinci s psoriázou mají pravděpodobně více autoimunitních onemocnění a že pacienti s psoriázou a psoriatickou artritidou mají více autoimunitních onemocnění ve srovnání s těmi, kteří mají pouze psoriázu.

METODY

 

Studovaná populace. Šlo o retrospektivní kohortovou studii u pacientů lékařského centra v jižní Kalifornii (Kaiser Permanente Southern California (KPSC) provedenou od ledna 2004 do února 2008. Počátek studie se shodoval s počátkem používání nových elektronických lékařských záznamů. Jako vhodní pacienti byli zařazeni ti, kteří měli 2 nebo více lůžkových nebo ambulantních kódů diagnózy pro psoriatickou nemoc (Mezinárodní klasifikace nemocí, devátá Revize [ICD-9] kód 696.0-1), 2 kódy pro izolovanou psoriázu (ICD-9 kód 696.1), 2 kódy pro psoriatickou artritidu (ICD-9 kód 696.0) nebo oba kódy pro psoriázu i psoriatickou artritidu. Pro vytvoření srovnávací skupiny náhodně vybrali osoby bez psoriatického onemocnění u zbylé populace KPSC pacientů v poměru 5-1. Kontroly bez psoriázy byly s pacienty s psoriázou nebo psoriatickou artritidou shodné v pohlaví, roku narození (+-1 rok) a délce počátku sledování (+-1 rok).

Sběr dat
Potřebné informace v této studii, zahrnující demografické charakteristiky, nemocniční a ambulantní návštěvy, byly získány z klinické a administrativní databáze KPSC. Předmětem zájmu byly tyto diagnózy: Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, diabetes mellitus 1. typu, alopecia areata, hemolytická anémie, Giant-cell arteritis (GCA nebo temporální arteritida nebo lebeční arteritis), roztroušená skleróza, systémový lupus erythematodes, vitiligo, Gravesova choroba, Hashimotova choroba, chronická glomerulonefritida, plicní fibróza, Sjogrenův syndrom, Addisonova choroba, imunitní trombocytopenie, chronická kopřivka, celiakie, primární biliární cirhóza, revmatoidní artritida a systémová skleróza.

Statistická analýza
Osoby s psoriatickým onemocněním a kontroly z obecné populace bez psoriázy byly sledovány a popsány z hlediska demografických vlastností a zdravotní péče. Sdružení mezi jednotlivými autoimunitními onemocněními a proměnnými bylo hodnoceno pomocí x2 testu.  Byla provedena podmiňovací logistická regrese pro porovnání rizika autoimunitních onemocnění mezi osobami s psoriatickou chorobou a kontrolami. Všechny statistické analýzy byly provedeny pomocí softwaru (SAS Enterprise Guide, verze 4.3, SAS Institute, Cary, NC).

VÝSLEDKY

 

Celkem bylo do studie zařazeno 25 341 vhodných pacientů, kteří měli během sledovaného období 2+ diagnostické kódy pro každé psoriatické onemocnění. Z nich 10,6% mělo alespoň 1 kód pro psoriatickou artritidu. Průměrný věk v roce 2004 byl 49 let. Z pacientů s izolovanou psoriázou nebo s psoriatickou artritidou 51,6% a 51,4% byli muži. Jednorozměrná analýza je uvedena v tabulce 1. Pacienti s psoriatickou artritidou měli zvýšené odds ratio (OR) pro všech 21 autoimunitních chorob zkoumaných v této studii. Nejvýznamnější asociace byla s revmatoidní artritidou, systémovým lupus erythematodes, Sjogrenovým syndromem, systémovou sklerózou, celiakií, temporální artritidou (Giant-cell arteritis) a hemolytickou anémií. Pacienti s psoriázou měli 2krát větší pravděpodobnost vzniku alopecie areata, celiakie a systémové sklerózy. Ve srovnání s pacienty s psoriázou, pacienti s psoriatickou artritidou měli zvýšené odds ratio (OR) pro autoimunitní onemocnění s výjimkou alopecie areata, primární biliární cirhózy, chronické kopřivky a vitiliga.

Tabulka 2 ukazuje u psoriázy a psoriatické artritidy OR pro přidružení autoimunitních chorob na základě pohlaví a etnického původu. Pacientky - ženy, ve srovnání s pacienty – muži, mají vyšší tendenci manifestovat autoimunitní onemocnění. Bílí pacienti (definováni jako non-hispánští běloši) mají podobné riziko autoimunitního onemocnění jako barevní.

Při porovnání kombinace pacientů s psoriázou s pacienty s psoriatickou artritidou autoři pozorovali výrazně zvýšené riziko většiny autoimunitních chorob (Tabulka 3). Pacienti s psoriatickou artritidou vykazovali vyšší riziko manifestovat alespoň 1, 2 nebo 3 autoimunitní onemocnění.

DISKUZE

Tato retrospektivní kohortní studie sledovala 25 341 pacientů s psoriatickým onemocněním a 126 705 odpovídajících kontrol. Zhodnotila vztah k autoimunitním onemocněním a prokázala, že pacienti s onemocněním psoriázou mají diagnózu autoimunitního onemocnění častěji než kontroly. Mají výrazně vyšší frekvenci revmatoidní artritidy, alopecia areata, celiakie, systémové sklerózy, Crohnovy choroby, Sjogrenova syndromu, vitiliga, ulcerózní kolitidy, chronické kopřivky, systémového lupus erythematodes, Giant-cell arteritis, Addisonovy choroby, plicní fibrózy a chronické glomerulonefritidy. Pacienti s psoriatickou artritidou mají častěji alespoň 2 nebo 3 imunitně zprostředkovaná onemocnění. Toto zjištění je v souladu s předchozími studiemi (4-7).

U pacientů s psoriázou byla nečastěji přidružena revmatoidní artritida. Je možné, že mohou být někteří pacienti, kteří mají nesprávnou diagnózu revmatoidní artritidy a kteří mají psoriatickou artritidu. Nicméně není to zřejmě tak časté vzhledem k tomu, že obvykle lékaři, kteří udělovali počáteční kódy pro všechny zánětlivé artritidy, byli většinou revmatologové a používali kritéria Americké revmatologické společnosti a Evropské ligy proti revmatoidní artritidě a revmatismu z roku 2010. Klasifikace zahrnují společné sérologické parametry, jako je pozitivní revmatoidní faktor, proteiny akutní fáze a doba trvání artritidy.

Revmatologové zapojení v této studii také sledovali kritéria pro psoriatickou artritidu (kritéria CASPAR), která zahrnují důkazy probíhající psoriázy, osobní nebo rodinnou anamnézu psoriázy, typickou psoriatickou nehtovou dystrofii, negativní výsledek zkoušky na přítomnost revmatoidního faktoru stanovenou různými metodami s výjimkou latexu, aktuální daktylitidu - nebo historii daktylitidy zaznamenanou revmatologem - a radiologické důkazy o juxta-artikulární nové kostní formaci pozorované jako špatně definované osifikace u společných rozpětí (s výjimkou osteophyte formace) na RTG ruky nebo nohy. Existuje několik důležitých omezení v této studii. Pacienti s psoriázou měli častější kontakt se systémem zdravotní péče,  což vede k větší možnosti pro evidenci diagnóz přidružených onemocnění, i když pacienti v této studii byli pozorováni relativně dlouho. Geografické umístění bylo omezeno na jižní Kalifornii.

Ve srovnání pacientů se samotnou psoriázou, pacienti s psoriatickou artritidou mají větší pravděpodobnost, že budou manifestovat autoimunitní onemocnění. Pacienti s psoriatickou artritidou mají celkově vyšší úroveň rizika zánětu ve srovnání s těmi, kteří mají pouze psoriázu, a to může tento výsledek vysvětlit. Důkaz pro vyšší přítomnost zánětu pochází  z  měření vysoké hladiny C-reaktivního proteinu (15-17), sérového interleukinu (IL) -6, solubilních receptorů IL-2, IL-1 receptorů a IL-10 u pacientů s psoriatickou artritidou ve srovnání s kontrolní skupinou. S obtížemi kloubů byly spojeny pouze sedimentace erytrocytů a antagonisté IL-1 receptoru (18, 19). Ve skupině pacientů s psoriatickou artritidou sérové ​​hladiny rozpustných receptorů IL-2 dobře korelovaly se závažností kožního onemocnění, zatímco hladiny antagonistů IL-1 receptoru byly spojeny s obtížemi kloubů (18).

V kohortové studii ze severní Kalifornie, Weng a spol. (12) identifikovali jako nejčastější společné komorbidity u pacientů s zánětlivým onemocnění střev (IBD) astma (1,5; 95% CI 04/01-06/01), psoriázu (1,7; 95% CI 1,5 - 2,0), revmatoidní artritidu (1,9; 95% CI 05/1-03/2) a roztroušenou sklerózu (2,3; 95% CI 06/1-03/3). Předpokládají genetické propojení imunitně zprostředkovaných onemocnění. Pacienti s IBD měli 1,5krát (95% CI 1,4; 1,6) větší  pravděpodobnost mít alespoň jedno další imunitní onemocnění po diagnóze s IBD a 2,0krát (95% CI 6/01-4/02) vyšší pravděpodobnost mít nejméně dvě další imunitní onemocnění  po diagnóze s IBD. V jejich studované databázi byla psoriáza bez psoriatické artritidy spojena s vyšším výskytem zánětlivých střevních onemocnění (1,4 [95% CI: 02/01-06/01]), ulcerózní kolitidou (1,3 [95% CI: 1,1-1,6]) a Crohnovou chorobou (1,6 [95% CI: 1,4-2,0]). Pacienti s psoriatickou artritidou měli zvýšenou prevalenci plicní fibrózoy (1,9 [95% CI 1,2-3,0]) a temporální arteritis (4,8 [95% CI 1,5-15,7]) (7). Tyto nálezy podporují hypotézu, že psoriáza je spojena s rozvojem autoimunitních onemocnění.

Ve srovnání s osobami bez psoriázy pacienti s psoriázou mají významně zvýšené OR u revmatoidní artritidy (3,62 [95% CI 3,35-3,91]). Po mnoho let bylo podezření na různé genetické rizikové faktory pro revmatoidní artritidu a psoriázu, avšak s výjimkou HLA antigenu nebyl žádný definitivně potvrzen. Nedávné studie nalezly u psoriázy statistické důkazy pro nejméně 10 non-HLA souvisejících rizikových genů nebo lokusů (20). Tyto související rizikové geny nebo lokusy mohou v budoucnosti vést k většímu objasnění a k léčbě psoriázy a revmatoidní artritidy.

Nedávné celogenomové asociační studie identifikovaly velké množství hlavních lokusů s mnoha sdílenými asociacemi mezi různými autoimunitními chorobami (21-23). Autoimunitní onemocnění mají komplexní genetický základ, mnohé geny přispívají k riziku nemoci. Řada důkazů naznačuje, že společné geny jsou základem více autoimunitních onemocnění. Jde například o geny pro intracelulární signalizační molekuly, receptory, intracelulární receptory, cytokiny a cytokinové receptory a další. Jde pravděpodobně o pleiotropní účinky několika rizikových faktorů. Tyto nové poznatky by měly vést ke specifické léčbě lupénky a autoimunitních onemocnění.

Klíčové slovo: psoriáza

RNDr. Dana Nováková
Klinika nukleární medicíny a endokrinologie FN Motol
V Úvalu 84, 150 05 Praha 5
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Additional Info

E-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
 
Všechna práva vyhrazena © 2008 - Referátový výběr
TOPlist