Pozáchvatový neklid v rámci elektrokonvulzní léčby je častý a závažný stav, který když nastane, vyžaduje včasný zákrok k ochraně pacienta a zdravotnického personálu před možným tělesným zraněním. Autoři prezentují kazuistiku týkající se úspěšného použití dexmedetomidinu, alfa2 agonisty, při zvládání těžkého pozáchvatového neklidu u 34leté chorobně obézní ženy. Dřívější způsoby intervence,ve snaze udržet ideální situaci, totiž selhaly.

Cílem autorů z Austrálie a Velké Británie (pracoviště Perth,WA, Claremont, WA a Bristol) bylo upozornit předepisující lékaře na možné cytochromem P450 zprostředkované interakce. Vodítka (guidelines) odděleně upřednostňují rizika toxicity spojená s injekčním zuclopenthixolem. Autoři dříve zkoumali možné interakce cytochromu P450 se zuclopnethixolem a zde popisují nebezpečné vedlejší účinky u pacienta užívajícího injekční zuclopenthixol a inhibitor zpětného vychytávání serotoninu fluoxetin ve vysoké dávce.

Syndrom neklidných nohou (RLS-Restless Legs Syndrome) je senzoricko-motorická se spánkem spojená porucha, která může být idiopatická nebo sekundární. Sekundární RLS je spojená s různými druhy stavů. Indičtí autoři (pracoviště Gujarat) referují o 16leté dívce s RLS odvozeného od nedostatku vitamínu D (VDD-Vitamin D Deficiency) způsobeného chronickým podáváním karbamazepinu. Autoři také přemýšlejí o možných mechanismech vývoje RLS u pacientky s VDD.

U 90leté ženy, která dostala za mnoho let více než 100 elektrokonvulzních výkonů (ECT-Electroconvulsive Treatments), si deprese vyžádala další ECT. Po 3. výkonu se na EKG ukázala nová inverze T-vlny (ve svodech V2-V6) a zvýšení ST úseku (ve svodu V2). Katetrizace srdce odhalila závažnou poruchu funkce levé komory, ale nikoliv uzávěr koronárních cév. To vedlo k diagnóze Takotsubo kardiomyopatie (spojené se stresem).

Mírné traumatické poranění mozku (TBI-Traumatic Brain Injury) je nejčastější forma TBI. Většina lidí se uzdraví po mírné TBI, ale malé procento pokračuje s přetrvávajícími problémy, především depresí. Existuje však minimální literatura o rizikových faktorech spojených s depresí při mírné TBI. Ve vzorku 43 pacientů s mírnou TBI sledovaných 1 rok američtí autoři z Johns Hopkins University (Baltimore, MD) našli 18% prevalenci nově vzniklé deprese.

Tento přehled irských autorů z Dublinu usiloval najít závažné publikované studie o komorbiditě autismu a Aspergerova syndromu s psychotickými, úzkostnými či depresivními poruchami, tyto studie zhodnotit, provést syntézu nálezů, podat přehled a učinit doporučení pro další výzkum.
  
Bylo provedeno systematické prohledání literatury použitím několika databází. Vybrané články musely popsat původní studii, která poskytla odhady prevalence či incidence komorbidity autismu nebo Aspergerova syndromu s psychotickými, úzkostnými nebo depresivními poruchami.

Slinění způsobené klozapinem je častý a rušivý nepříznivý účinek vedoucí ke špatné léčebné komplianci. Ačkoliv existují různé léčebné volby, žádná z nich se neukázala jako nejlepší. V případové studii indických autorů redukoval amisulprid v dávce 150 mg/den rušivé slinění během dne společně s minimálním zlepšením nočního slinění

Ačkoliv na alkoholu závislí kuřáci představují důležitou skupinu pro použití protikuřáckých intervencí, nebyla dosud stanovena dostatečná farmakoterapie u této vysoce rizikové skupiny.
  
Inhibitory acetylcholinesterázy brání rozpadu acetylcholinu. Retenční čas tohoto neurotransmiteru je prodloužen, a proto účinnost cholinergní neurotransmise na úrovni příslušného acetylcholinergního receptoru je zvýšená. Německý autor (Central Institute of Mental Health, University of Heidelberg, pracoviště Mannheim) předpokládá možnou náhradu účinků nikotinu na neuron v mozku.

Cílem amerických autorů (Southwestern Oklahoma State University, pracoviště Weatherford) bylo popsat případ myxedémového komatu (MC-Myxedema Coma) spojeného s kombinační léčbou aripiprazolem a sertralinem.

Zatímco se naše porozumění neuropatologii Alzheimerovy choroby prohlubuje, její patogeneze zůstává tématem prudkého sporu. Genetické změny přispívají k menšině časných autosomálních dominantních případů, ale nejvíce případů jsou buď pozdní rodinné nebo sporadické formy. Neuroinfekce, především virus herpes simplex (typ 1), Chlamydophila pneumoniae a několik typů spirochet, byly dříve naznačeny jako možní etiologičtí činitelé při vývoji sporadické Alzheimerovy choroby, ale slabě podložené důkazy.