Antipsychotika 1. a 2. generace běžně působí mírnou gastrointestinální hypomotilitu. Střevní nekróza může být důsledkem takových gastrointestinálních poruch.
  
Francouzští autoři (pracoviště Montpellier a Saint-Denis) posoudili všechny případy ischemické kolitidy a gastrointestinální nekrózy nahlášené do francouzské farmakovigilační databáze od roku 1997 do konce roku 2006.

Doxepin je tricyklická látka, která byla vydatně používána pro léčbu depresivních a úzkostných poruch po dobu přibližně 30 let. Dávno byly zaregistrovány její tlumivé účinky a pomoc se zlepšením přerušeného spánku. Ve vyšších antidepresivních dávkách bylo také pozorováno, že doxepin má významné anticholinergní a antinoradrenergní vlastnosti vedoucí k významným dávkou vymezeným vedlejším účinkům, které občas zabránily účinnému použití doxepinu. Ten nedávno zaznamenal obnovený zájem u poruch spánku v nízkých dávkách jako H1 specifický antagonista.

Inhibitory cholinesterázy (ICHE) jsou běžně předepisovány k léčbě demence, ale jejich profilu nežádoucích účinků byla dosud věnována jen malá pozornost. Tyto léky mohou vyvolat symptomatickou bradykardii a synkopu, které mohou vést k trvalému voperování pacemakeru. Poléková synkopa může také urychlit s pádem spojená zranění včetně zlomeniny kyčle.
  

Předčasná ejakulace (PE-Premature Ejaculation) je častý celosvětový problém, který má významný vliv nejen na postiženého, ale i na partnera v rámci sebeúcty, interpersonálních nesnází a spokojenosti s pohlavním životem. U tohoto stavu byly zkoušeny různé druhy psychologických, lokálních a perorálních léčeb se střídavými úspěchy. Je známo, že antidepresiva typu selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI-Selective Serotonin Reuptake Inhibitors) působí zpožděnou ejakulaci, ale vyžadují každodenní podávání, mají relativně pomalý začátek účinku a mohou vyvolat syndrom z odnětí při vysazení léku.

Ačkoliv akutní hepatitis může být vedlejším účinkem mnoha léků, většina případů je po přerušení léčby reverzibilních a selhání jater je vzácné. Venlafaxin a trazodon jsou 2 oblíbená antidepresiva. O změně hladin jaterních enzymů bylo referováno jako o vedlejším účinku těchto léků v běžných dávkách.

Šedesátiletá žena s psychiatrickou anamnézou se prezentovala deliriem a mutismem. Měla horečku s viditelnou ztuhlostí končetin a zvýšenou hladinou kreatin kinázy (CK-Creatine Kinase). Běžná medikace zahrnovala pericyazin. Současné nebo nedávné použití dopamin blokujících látek, jako je pericyazin, společně s narušením stavu vědomí,vegetativní dysfunkcí a  zvýšenou hladinou CK mohou poukazovat na neuroleptický maligní syndrom (NMS). Diagnóza NMS byla potvrzena a pacientka byla úspěšně léčená bromokriptinem.

Cílem studie izraelských autorů z Ben Gurion University (pracoviště Beer Sheva) bylo zkoumat vliv escitalopramu na periferní tělesnou teplotu (PBT-peripheral body temperature) u panické poruchy. Ve 4týdenní případové, kontrolované studii (N=12 pacientek, N=12 srovnatelných zdravých kontrol)  poklesla u pacientek PBT během dne v porovnání s PBT během noci. Očekávaný vztah mezi PBT a panickou poruchou ukazuje pokles denní PBT v porovnání s noční PBT u panické poruchy od 2. týdne léčby escitalopramem. Jeho účinek na denní PBT mohl nastat prostřednictvím aktivace vegetativního (sympatického) systému.

O užívání antidepresiv bylo referováno, že působí značné zvýšení tělesné váhy. Cílem této studie bylo stanovit riziko vzniku diabetes mellitus spojené s antidepresivní léčbou a zkoumat, zda je toto riziko ovlivněno délkou léčby nebo denní dávkou antidepresiv.
  
Metodologicky se jednalo o případovou kontrolovanou studii 165 958 pacientů s depresí, kteří obdrželi alespoň 1 nový předpis antidepresiva v období delším než 15 let. Pacientům bylo alespoň 30 let a neměli diabetes mellitus při vstupu do kohorty.

O atypických antipsychoticích bylo referováno, že působí nebo zhoršují obsedantně - kompulzívní příznaky (OCS-Obsessive-Compulsive Symptoms) u pacientů se schizofrenií. Jihokorejští autoři (univerzitní pracoviště Gwangju) referují o vývoji (de novo) obsese způsobené následnou léčbou risperidonem, aripiprazolem a ziprasidonem. Tato atypická antipsychotika mají antagonistický účinek na serotoninové 5-HT(2A) receptory u pacienta se schizofrenií.

Vztah mezi psychotickou depresí a zvýšenou aktivitou krevních destiček byl naznačen už dříve několika studiemi. Cílem studie tureckých autorů z Duzce University bylo zkoumat průměrný objem krevní destičky (MPV-mean platelet volume), který je ukazatelem aktivity krevních destiček u pacientů s depresí. Současně bylo vyšetřeno, zda by léčba escitalopramem mohla ovlivnit MPV.