Autoři popisují případ pozdního začátku neurodegenerace při hromadění železa v mozku (NBIA-Neurodegeneration with Brain Iron Accumulation) projevující se jako frontotemporální demence (FTD) s amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). Jednalo se o 66letého muže se změnami osobnosti: bez zábran,emoční tupostí a sociálně nevhodným chováním spojené s dysartrií a dystonií po linii kortikospinální dráhy. Zobrazení mozku magnetickou rezonancí prokázalo celkovou atrofii mozkové kůry a uloženiny železa v globus pallidus.

Cílem prezentované studie japonských autorů (pracoviště Kumamoto) bylo zkoumat účinnost Yokukansanu (tradiční japonský rostlinný lék yi-gan san, pozn. překl.) při zlepšení poruch chování u frontotemporální demence (FTD). Tato studie byla prospektivní, otevřená a spočívala v denním podávání Yokukansanu po dobu 4 týdnů 20 pacientům s FTD.

Cílem této studie bylo poskytnout recentní metaanalýzu účinnosti a bezpečnosti huperzinuA (Hup A) u Alzheimerovy choroby (AD-Alzheimer´ s Disease). Čínští autoři (univerzitní pracoviště Shanghai) hledali nahodilé studie srovnávající HupA s placebem v léčbě AD. Primárními měřítky výsledku byly Mini-Mental State Examination (MMSE) a škála činností denního života (ADL-Activities of Daily Living).

Zatímco se naše porozumění neuropatologii Alzheimerovy choroby prohlubuje, její patogeneze zůstává tématem prudkého sporu. Genetické změny přispívají k menšině časných autosomálních dominantních případů, ale nejvíce případů jsou buď pozdní rodinné nebo sporadické formy. Neuroinfekce, především virus herpes simplex (typ 1), Chlamydophila pneumoniae a několik typů spirochet, byly dříve naznačeny jako možní etiologičtí činitelé při vývoji sporadické Alzheimerovy choroby, ale slabě podložené důkazy.

Inhibitory acetylcholinesterázy jsou široce používané v léčbě mírné až středně těžké Alzheimerovy choroby, ale jejich cholinergní účinky by mohly způsobit nežádoucí vedlejší účinky v oblasti kardiovaskulárního systému. Tento článek japonských autorů (kardiologické pracoviště v Kurume) uvádí případy dvou pacientů, kteří prožili nežádoucí vedlejší účinky vztahujících se k srdečnímu rytmu s prodloužením QT intervalu způsobeného donepezilem.

Pozdní typ Alzheimerovy choroby (AD-Alzheimer´s Disease) je multifaktoriální a heterogenní porucha s hlavními rizikovými faktory včetně pokročilého věku, přítomností alely apolipoproteinu Eepsilon4 (APOE4) a rodinné anamnézy AD. Jinými rizikovými faktory
mohou být obezita, diabetes a příbuzné poruchy, které vysoce převládají.

Cílem autorů z Austrálie a Velké Británie (pracoviště Perth,WA, Claremont, WA a Bristol) bylo upozornit předepisující lékaře na možné cytochromem P450 zprostředkované interakce. Vodítka (guidelines) odděleně upřednostňují rizika toxicity spojená s injekčním zuclopenthixolem. Autoři dříve zkoumali možné interakce cytochromu P450 se zuclopnethixolem a zde popisují nebezpečné vedlejší účinky u pacienta užívajícího injekční zuclopenthixol a inhibitor zpětného vychytávání serotoninu fluoxetin ve vysoké dávce.

Kognitivní deficity jsou často spojeny s udržovací elektrokonvulzivní léčbou (ECT-Electroconvulsive Therapy).  Jejich léčba je důležitá, ale obtížná. Cholinergní mozkové dráhy jsou zahrnuty do těchto vedlejších účinků a donepezil, inhibitor cholinesterázy, může být užitečný pro zlepšení poznávacích funkcí.

Syndrom neklidných nohou (RLS-Restless Legs Syndrome) je senzoricko-motorická se spánkem spojená porucha, která může být idiopatická nebo sekundární. Sekundární RLS je spojená s různými druhy stavů. Indičtí autoři (pracoviště Gujarat) referují o 16leté dívce s RLS odvozeného od nedostatku vitamínu D (VDD-Vitamin D Deficiency) způsobeného chronickým podáváním karbamazepinu. Autoři také přemýšlejí o možných mechanismech vývoje RLS u pacientky s VDD.

Serotoninový syndrom je potenciální život ohrožující porucha v důsledku nadměrné serotoninergní aktivity často způsobené lékovými interakcemi. Španělští autoři (univerzitní pracoviště Badalona a Bellaterra) referují o případu serotoninového syndromu způsobeného farmakokinetickými a farmakodynamickými interakcemi mezi třemi různými selektivními inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) a ciprofloxacinem.