Léčba chronického pruritu je obtížná a vyžaduje nové léčebné metody. Němečtí autoři z University v Münsteru zkoušeli paroxetin a fluvoxamin celkem u 72 pacientů s pruritem (27 mužů, 45 žen, průměrný věk 59,2 let). Pokles pruritu byl hodnocen analýzou skóre vizuální analogové škály a stanovením maximálního protisvědivého účinku (maximálního procentuálního poklesu pruritu). Čtyřicet devět ze 72 pacientů (68%) pocítilo slabý (n=9), dobrý (n=16) nebo velmi dobrý (n=24) protisvědivý účinek.

Čtyřicetiletá běloška s anamnézou zneužívání venlafaxinu byla přijata k hospitalizaci během tří dnů po sebevražedném pokusu. Při přijetí byly TK 140/85mm/Hg a tepová frekvence 70/min. Dvanácti-svodový klidový EKG ukázal významné zvýšení úseku ST v anterolaterálních svodech, což se shoduje s akutním anterolaterálním infarktem myokardu. Neinvazivní sledování saturace krve kyslíkem ukázalo 97%.

U 81leté ženy bez žádné předchozí psychiatrické anamnézy se objevila pozdně vzniklá obsedantně-kompulzivní porucha po akutním pravostranném makulárním krvácení a ztrátě zraku. Po důkladném vyšetření organicity k vyloučení tělesné příčiny zkoušeli australští autoři různé inhibitory zpětného vychytávání serotoninu ve vysokých dávkách bez léčebného prospěchu. U této pacientky došlo k významné úlevě jejích příznaků až po kúře elektrokonvulzivní terapie.

Cílem studie izraelských autorů z Ben Gurion University (pracoviště Beer Sheva) bylo zkoumat vliv escitalopramu na periferní tělesnou teplotu (PBT-peripheral body temperature) u panické poruchy. Ve 4týdenní případové, kontrolované studii (N=12 pacientek, N=12 srovnatelných zdravých kontrol)  poklesla u pacientek PBT během dne v porovnání s PBT během noci. Očekávaný vztah mezi PBT a panickou poruchou ukazuje pokles denní PBT v porovnání s noční PBT u panické poruchy od 2. týdne léčby escitalopramem. Jeho účinek na denní PBT mohl nastat prostřednictvím aktivace vegetativního (sympatického) systému.

Početné studie prokázaly bezpečnost a účinnost elektrokonvulzní léčby (ECT-Electroconvulsive Therapy) u různých psychiatrických stavů. ECT byla schválena FDA  (Food&Drug Administration) k léčbě rezistentní deprese. Nedávno FDA také schválil stimulaci nervus vagus jako léčbu chronické nebo rekurentní deprese. Ačkoliv je elektrická stimulace používána jak při ECT, tak při stimulaci n. vagus, mechanismy jejich působení jsou velmi odlišné. Americká psychiatrická asociace nezjistila žádné absolutní kontraindikace pro použití ECT. Autoři ve svém sdělení představili dva zajímavé případy úspěšné ECT v kombinaci se stimulací n. vagus.

Současné užívání inhibitorů monoaminooxidázy (MAOI) během elektrokonvulzní terapie (ECT-Electroconvulsive Therapy) je sporné.
  
V tomto sdělení američtí autoři (Johns Hopkins University v Baltimore, MD) prezentují výsledky této souběžné léčby.
  
Autoři představují dva případy pacientů užívajících nejnovější formu MAOI, schválenou pro depresi, totiž transdermální selegilin za současné léčby ECT.

U 90leté ženy, která dostala za mnoho let více než 100 elektrokonvulzních výkonů (ECT-Electroconvulsive Treatments), si deprese vyžádala další ECT. Po 3. výkonu se na EKG ukázala nová inverze T-vlny (ve svodech V2-V6) a zvýšení ST úseku (ve svodu V2). Katetrizace srdce odhalila závažnou poruchu funkce levé komory, ale nikoliv uzávěr koronárních cév. To vedlo k diagnóze Takotsubo kardiomyopatie (spojené se stresem).

Mírné traumatické poranění mozku (TBI-Traumatic Brain Injury) je nejčastější forma TBI. Většina lidí se uzdraví po mírné TBI, ale malé procento pokračuje s přetrvávajícími problémy, především depresí. Existuje však minimální literatura o rizikových faktorech spojených s depresí při mírné TBI. Ve vzorku 43 pacientů s mírnou TBI sledovaných 1 rok američtí autoři z Johns Hopkins University (Baltimore, MD) našli 18% prevalenci nově vzniklé deprese.

Hormonální vedlejší účinky antidepresiv jsou neobvyklé. Galaktorea je zřídka mezi uváděnými vedlejšími účinky spojených s tricyklickým antidepresivem a inhibitorem zpětného vychytávání serotoninu. Antidepresiva mohou přímo stimulovat postsynaptické serotoninové receptory v hypothalamu nebo nepřímo tlumit dopaminergní neurony v tuberoinfundibulární oblasti mozku prostřednictvím serotoninu, což může zvýšit hladiny prolaktinu a později způsobit galaktoreu.

Elektrokonvulzní léčba (ECT-Electroconvulsive Therapy) byla často považována za relativně kontraindikovanou u pacientů s prostor zabírajícími poškozeními uvnitř mozku. Po 7 případech dostupných v literatuře autoři popisují bezpečné použití ECT u depresivního pacienta s arachnoidní cystou. Poskytují obsáhlý přehled o této klinické spojitosti a uzavírají, že menšina dostupných údajů je jakoby uklidňujících, přesto je pečlivé neurologické posouzení před ECT indikováno.