Behaviorální, neurokognitivní a léčebný přesah mezi poruchou pozornosti s hyperaktivitou a emoční labilitou

Úterý, 30. listopad 1999
Hodnocení článku
(0 hlasy)

Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD-Attention-deficit/hyperactivity disorder) je častá a vysilující psychiatrická porucha charakterizovaná příznaky nepozornosti, vznětlivosti a motorického neklidu.

Uvedený zákon nabyl účinnosti 2.4.2004 a lhůta, do které bylo možno bez složení „nové evropské atestace“ z oboru dermatovenerologie získat specializovanou způsobilost v oboru dermatovenerologie doplněním chybějící části odborné praxe, stanovené vzdělávacím programem tohoto oboru, skončila 2.4.2009. Lékař, který chce získat po tomto datu specializovanou způsobilost v oboru dermatovenerologie, musí již složit řádnou atestační zkoušku podle zákona č. 95/2004 Sb. z tohoto oboru. Jen pro informaci lze uvést, že podle téhož zákona lékaři, kteří dříve získali atestaci 2. stupně z oboru dermatovenerologie, mají automaticky, bez dalšího, uznánu specializovanou způsobilost v tomto oboru.

 

Zákon č. 95/2004 (§ 44 odst. 1, věta poslední) dále stanoví, že bez doplnění odborné praxe získají specializovanou způsobilost ti lékaři, kteří získali do 17.4.2004 osvědčení České lékařské komory k výkonu soukromé lékařské praxe a nejméně pět z posledních šesti let nepřetržitě vykonávali zdravotnické povolání lékaře.

 

Článek III zákona č. 121/2004 Sb. dále stanovil, že platnost licencí České lékařské komory, vydaných do dne účinnosti tohoto zákona (zákona č. 121/2004 Sb.), zůstává nedotčena. Zákon č. 121/2004 Sb. nabyl účinnosti dne 17.4.2004. Z toho se v současné době v praxi vyvozuje, že lékaři, kteří mají atestaci 1. stupně z oboru dermatovenerologie a do 17.4.2004 získali osvědčení pro výkon soukromé praxe v oboru dermatovenerologie od České lékařské komory, získávají bez doplnění odborné praxe specializovanou způsobilost v oboru dermatovenerologie. Pokud získali toto osvědčení po 17.4.2004, Ministerstvo zdravotnictví ČR podle současné rozhodovací praxe již specializovanou způsobilost nepřiznává.

 

Je lépe provozovat soukromou praxi jako s.r.o.?

 

S tímto dotazem se v současné době často setkáváme od soukromých lékařů, nejen v oboru dermatovenerologie. Převést soukromou praxi fyzické osoby na právnickou osobu nově založenou společnost s ručením omezeným, nebo jinou obchodní společnost, znamená v současné době absolvovat nové výběrové řízení, na základě kterého by tato společnost získala smlouvy namísto fyzické osoby. V praxi se to realizuje poměrně snadno a většina soukromých lékařů, kteří chtějí nadále vykonávat svou praxi nikoli jako fyzická osoba, ale jako s.r.o., smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče se zdravotními pojišťovnami bez problémů, byť na základě formálního výběrového řízení, převedou z fyzické osoby na právnickou osobu. Výhodou provozování soukromé lékařské praxe ve formě společnosti s ručením omezeným je zejména skutečnost, že obchodní společnost lze dědit a prodávat, zatímco, poměrně nesmyslně, soukromou lékařskou praxi fyzické osoby zatím v České republice (na rozdíl od jiných evropských zemí) nelze dědit ani prodávat, ač politici napříč politickým spektrem ujišťují, že to možné bude. Pokud tedy nedojde ke slibovaným legislativním změnám a lékař provozující soukromou praxi má v úmyslu svou praxi prodat, případně pomýšlí na možnost dědění praxe, má jistotu, že bez výběrového řízení může včetně smluv se zdravotními pojišťovnami svou soukromou praxi, která bude mít formu obchodní společnosti, převést na jinou osobu, která samozřejmě musí být způsobilá po stránce personální, věcné i technické nadále zdravotnické zařízení provozovat. Druhou výhodou je, že společnost s ručením omezeným ručí za své závazky, tedy i za škodu způsobenou pacientovi porušením profesních povinností, pouze majetkem samotné společnosti s ručením omezeným, nikoli majetkem společníka. Ručí tedy tím, co má „vloženo do podnikání“, včetně podnikatelských účtů, podnikatelského majetku, přístrojů, případně motorového vozidla, neručí však například rodinným domkem, nebo rodinnými úsporami. Toto „omezené ručení“ může však nahradit dobré pojištění profesní odpovědnosti za škodu způsobenou při provozování zdravotnického zařízení. Nevýhodou je, že při založení obchodní společnosti s.r.o. je nutno složit do banky základní jmění nejméně 200.000,- Kč, každou změnu je nutno nově zapsat v obchodním rejstříku, je nutno vést podvojné účetnictví, což je patrně finančně náročnější a vyžaduje se „dvojí zdanění“ – jednak plátcem daně je právnická osoba příslušné s.r.o., jednak vyplácí-li tato společnost mzdu nositeli výkonů lékaři, musí i tento lékař své příjmy od s.r.o. zdanit a podávat i za svou fyzickou osobu daňové přiznání (v poslední době finanční úřady naléhají na to, že pokud lékař vlastnící s.r.o. pro s.r.o. pracuje, měl by pobírat mzdu a tuto mzdu zdaňovat).

 

Lze dohodnout úhradu za výkony nehrazené ze zdravotního pojištění?

 

Stále se opakují dotazy, zda ještě „platí paragraf bývalé poslankyně Fišerové“, podle kterého lékař ani zdravotnické zařízení nesmí od pacienta v souvislosti s poskytováním zdravotní péče přijmout žádnou úhradu. Není tomu tak. Zákon pouze zakazuje duplicitně přijmout úhradu od pojištěnce za výkony hrazené z veřejného zdravotního pojištění a současně stejné výkony vykazovat zdravotní pojišťovně pacienta. Jde-li o smluvního lékaře zdravotní pojišťovny a pacienta, který je pojištěncem této zdravotní pojišťovny a výkon hrazený ze zdravotního pojištění, nelze od pojištěnce požadovat, aby takový výkon hradil. Jde-li však o takový výkon, který není hrazen ze zdravotního pojištění, nebo jde-li o pojištěnce zdravotní pojišťovny, se kterou zdravotnické zařízení nemá uzavřenu smlouvu, pak lze požadovat, aby pacient příslušný výkon uhradil. Na skutečnost, že jde o výkon, který není hrazen ze zdravotního pojištění, nebo že jde o zdravotnické zařízení, které nemá smlouvu s jeho zdravotní pojišťovnou, musí být pacient předem upozorněn. Musí tedy předem vědět, že příslušný výkon bude hradit a nebude hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Současně je třeba s ním předem dohodnout a doporučuji i stručně písemně zakotvit dohodu o tom, jaká bude výše úhrady za příslušný výkon. Není v rozporu s žádným právním předpisem, vyžádá-li si zdravotnické zařízení úhradu nebo zálohu na úhradu předem. Naopak se tím může vyhnout nepříjemnému vymáhání úhrady za výkon nehrazený ze zdravotního pojištění, který byl proveden, pokud pojištěnec s úhradou souhlasil a posléze výkon neuhradil.

 

Mám registraci nestátního zdravotnického zařízení – musím žádat o osvědčení o specializované způsobilosti?

 

Tento dotaz je v poslední době velmi častý a odpověď je zcela jednoznačná nemusíte! Soukromý lékař poskytuje soukromou lékařskou péči na základě oprávnění, kterým je registrace nestátního zdravotnického zařízení. Tato registrace je jediným jasným dokladem vydaným příslušným orgánem státní správy o tom, v jakém oboru je oprávněn soukromý lékař svou praxi provozovat. Je také nezpochybnitelným dokladem o tom, že lékař splňuje kvalifikaci podle příslušných právních předpisů k tomu, aby mohl soukromou praxi v daném oboru vykonávat. Je-li tedy soukromý lékař držitelem registrace nestátního zdravotnického zařízení (a jiná možnost vlastně neexistuje), je zcela zbytečné, aby požadoval od Ministerstva zdravotnictví ČR osvědčení o specializované způsobilosti, které má být vydáváno pouze v případech, vznikne-li pochybnost, zda lékař splňuje, či nesplňuje podmínky stanovené zákonem pro specializovanou způsobilost. Je pravdou, že v posledním období pracovníci některých odborů zdravotnictví krajských úřadů chtěli provádět určité „kontroly registrací nestátních zdravotnických zařízení“ a požadovat nad rámec zákona od soukromých lékařů ověřené kopie atestačních diplomů, či osvědčení od Ministerstva zdravotnictví o specializované způsobilosti v odbornosti, v jaké soukromý lékař má udělenu registraci a vykonává svou praxi. Tento požadavek byl „nad rámec zákona“, hejtmani všech krajů byli na tuto skutečnost důrazně upozorněni prezidentem České lékařské komory a ujistili prezidenta České lékařské komory o tom, že žádné kontroly registrací, ani žádné požadavky nad rámec zákona realizovány nebudou. Pokud by se někde stalo, že by od soukromého lékaře, držitele registrace nestátního zdravotnického zařízení, odbor zdravotnictví krajského úřadu, nebo jiný orgán státní správy požadoval například kopii atestačních diplomů, nebo osvědčení Ministerstva zdravotnictví o specializované způsobilosti, doporučuji obrátit se na právní kancelář České lékařské komory, která příslušnému lékaři poskytne potřebnou právní podporu.

 

RVD 2/2009, s. 78-81

E-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
 
Všechna práva vyhrazena © 2008 - Referátový výběr
TOPlist