O užívání antidepresiv bylo referováno, že působí značné zvýšení tělesné váhy. Cílem této studie bylo stanovit riziko vzniku diabetes mellitus spojené s antidepresivní léčbou a zkoumat, zda je toto riziko ovlivněno délkou léčby nebo denní dávkou antidepresiv.
  
Metodologicky se jednalo o případovou kontrolovanou studii 165 958 pacientů s depresí, kteří obdrželi alespoň 1 nový předpis antidepresiva v období delším než 15 let. Pacientům bylo alespoň 30 let a neměli diabetes mellitus při vstupu do kohorty.

Dvaapadesátiletá žena s dlouhotrvající anamnézou farmakorezistentní deprese neuspěla po mnohonásobných kúrách elektrokonvulzní léčby a různých pokusech s antidepresivy. Z toho vyplynul závěr, že pacientka byla posouzena jako dobrá kandidátka pro léčbu stimulací nervus vagus (VNS-Vagus Nerve Stimulation) a podstoupila tedy implantaci stimulátoru pro VNS.

Přibližně 11% těhotných žen trpí psychotickou depresí, která vyžaduje léčbu. Jestliže tyto ženy ponecháme bez léčby, existují rizika předčasného porodu nebo nízké porodní váhy. Počáteční nesnáz spočívá v diagnostice deprese samotné, protože mnoho příznaků deprese může být přičteno těhotenství. Další výzvou je výběr vhodné léčby. Léčebnými volbami v tomto ohledu jsou psychoterapie, antidepresiva, elektrokonvulzívní terapie nebo nová možnost léčby světlem.

Předložená kazuistika popisuje 53letého pacienta s dlouhotrvající farmakorezistentní psychotickou depresivní poruchou přijatého k elektrokonvulzní léčbě (ECT-Electroconvulsive Therapy). Pacient měl v anamnéze úraz hlavy a byl po chirurgické operaci se síťovými a kovovými implantáty. Autoři popisují pacientovu anamnézu a záležitosti spojené s provedením ECT u pacienta s kovovými lebečními implantáty. Autoři končí sdělení podáním zprávy o úspěšnosti léčby.

Cílem studie kanadských autorů z McMaster University(Ontario) a University of Calgary (Alberta) bylo uvažovat o mechanismech, které mohou spojovat astma a psychotickou depresi (MDD-major depressive disorder). Astma a MDD se spolu vyskytují ve vyšších počtech než se předpokládá. Zda to odráží sdílené patofyziologické mechanismy, není známo.
  
Byla provedena revize epidemiologických údajů ohledně spojení astmatu a MDD. Současně byly posouzeny možné biologické mechanismy, které by mohly vysvětlit vysoký počet této komorbidity.

Vztah mezi psychotickou depresí a zvýšenou aktivitou krevních destiček byl naznačen už dříve několika studiemi. Cílem studie tureckých autorů z Duzce University bylo zkoumat průměrný objem krevní destičky (MPV-mean platelet volume), který je ukazatelem aktivity krevních destiček u pacientů s depresí. Současně bylo vyšetřeno, zda by léčba escitalopramem mohla ovlivnit MPV.

Glutamát je hlavní excitační neurotransmiter centrálního nervového systému nalezený u přibližně 60% synapsí. Zatímco monoaminy byly historicky zdůrazňovány jako příčinné faktory u deprese, přibývá důkazů, že glutamátová neurotransmise hraje v tomto ohledu hlavní roli. Tento nový důkaz má významné důsledky pro etiopatogenezi a léčbu psychotické depresivní poruchy.

Elektrokonvulzní léčba (ECT-Electroconvulsive Therapy) má silné kardiovaskulární účinky, které mohou vnést námitku proti ECT u pacientů  s preexistujícím srdečním onemocněním. Ačkoliv je to dobře studováno v ECT rezistentní deprese, existují stále obavy, jak překonat léčení pacientů pomocí ECT s komorbidní kardiovaskulární poruchou. Synergní účinky deprese a kardiovaskulární choroby v ovlivnění morbidity a mortality pacientů činí z ECT významnou otázku.

Bylo konstatováno, že účinnost elektrokonvulzní léčby (ECT-Electroconvulsive Therapy) v léčbě psychotických depresivních poruch může být zvýšena současným podáváním antidepresiv. Proto otázka, jak je bezpečná kombinace těchto 2 léčebných metod, opravňuje výzkum. Escitalopram (ESC) je novější selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu, který se zdá mít příznivý profil vedlejších účinků.

Elektrokonvulzní terapie (ECT-Electroconvulsive Therapy) je vysoce účinná léčba závažné deprese. Avšak nevýhodou ECT je riziko kognitivních vedlejších účinků. Magnetická záchvatová terapie (MST-Magnetic Seizure Therapy) je nová metody léčby, kterou jsou léčebné záchvaty způsobeny použitím rychle se střídajících silných magnetických polí. V této případové studii autoři referují o úspěšné MST epizody jinak farmakorezistentní deprese u pacienta s bipolární poruchou typu I.