V červnu roku 2009 vydala vláda České republiky a Ministerstvo zdravotnictví některé podzákonné právní předpisy k provedení zákona č. 95/2004 Sb. a zákona č. 96/2004 Sb., které se týkají vzdělávání a specializace lékařů. Jde o tyto právní předpisy:

V souvislosti s výpadkem perorálního methotrexátu, který nelze jiným lékem nahradit, lze žádat o mimořádný dovoz léčiva, které se pak dostává do kategorie „Neregistrovaného léčivého přípravku“. Jako takový podléhá nahlášení Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, není hrazen ze zdravotního pojištění (leda dodatečně formou Žádanky o zvýšení úhrady s nejistým výsledkem). Vše to přináší pro lékaře velkou administrativní zátěž. Zajímá mě ale Váš názor ohledně právních rizik tohoto podání a jak se lékař může preventivně chránit.

Provozovatel zdravotnického zařízení, ať státního či nestátního, ať jde o fakultní nemocnici, nemocnici ve vlastnictví kraje či obce, nebo ordinaci jednoho soukromého lékaře či obchodní společnosti, odpovídá za škodu způsobenou pacientovi. Odpovědnost za škodu je zpravidla postavena na principu odpovědnosti za odborné pochybení, v jehož důsledku došlo k újmě na zdraví, nebo k úmrtí pacienta. V dermatovenerologii však může být někdy aktuální i tzv. odpovědnost za výsledek, někdy také nazývaná objektivní odpovědnost, kdy nemusí dojít k pochybení, a přesto je odpovědnost zdravotnického zařízení dána. Zkusme si vysvětlit rozdíl a zmínit se i o dalších situacích, které v souvislosti s poškozením pacienta ve zdravotnickém zařízení mohou nastat.

V poslední době je poměrně hodně diskutována problematika sponzorování odborných seminářů, kongresů, konferencí a jiných školících akcí pro lékaře a další odborníky ze strany farmaceutických firem, kdy současně se školící akci proběhne zpravidla reklama na některé léčivé přípravky vyráběné příslušnými farmaceutickými firmami. Je žádoucí, aby lékaři byli informováni o tom, jaká pravidla stanoví zákon pro vzájemnou spolupráci mezi lékaři, zdravotnickými zařízeními a výrobci léčivých přípravků, jaké sponzorované akce lze akceptovat a jaké by byly za hranicí zákona.

V červnu letošního roku byl přijat zákon č. 189/2008 Sb., kterým se mimo jiné novelizuje zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Komplexní stručná informace o tom, co tato novela zákona obsahuje, byla zveřejněna v časopisu České lékařské komory Tempus Medicorum.

Lékaři se často dotazují, do jaké míry odpovídá například vedoucí lékař, primář, nebo přednosta kliniky za podřízené lékaře, případně do jaké míry odpovídá lékař za činnost zdravotní sestry, nebo jiného pracovníka vykonávajícího na jeho úseku nelékařskou zdravotnickou činnost. Specifickou otázkou je rovněž odpovědnost vedoucího operačního týmu, popřípadě otázka spolupráce operatéra a anesteziologa.

Právo pacienta nahlížet do zdravotnické dokumentace

Dne 15. května 2007 nabyl účinnosti zákon č. 111/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu a některé další zákony. Tento zákon z iniciativy Veřejného ochránce práv poprvé v české historii zakotvuje právo pacienta nahlížet do vlastní zdravotnické dokumentace, činit si z ní výpisy a kopie a obdobné právo přiznává též dalším osobám, které pacient určí, jakož i pozůstalým po pacientovi který zemřel.

Metastázující melanom u mladého člověka

V pořadu televize NOVA v neděli 27. 5. 2007 byla velmi zajímavá a pěkná reportáž o zhoubných melanomech. Byl zde prezentován případ mladého pacienta, sportovce s velkou vitalitou, který se dostavil poměrně pozdě k lékaři se zhoubným melanomem v době, kdy již docházelo k metastázám. Poměrně detailní záběry pokožky tohoto člověka byly zřejmě dostatečně vypovídající k přesvědčivé argumentaci pro mladé lidi, kteří by příznaky této choroby bagatelizovali a zanedbali, ale i pro ty, kteří se rádi nepřiměřeně opalují.

V současné době bylo publikováno, že ministr zdravotnictví uvažuje o zavedení poplatků za návštěvu u lékaře a za pobyt v nemocnici.

Dne 16.1.2007 byl rovněž vydán nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 36/05, kterým se ruší část zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zmocňuje, aby výši úhrady léčivých přípravků ze zdravotního pojištění stanovil prováděcí právní předpis a současně se ruší tzv. „léková vyhláška“ Ministerstva zdravotnictví č. 532/2005 Sb. o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely.

Rozsah povinné mlčenlivosti a sankce za její porušení

Podle § 55 odst. 2 písm. d) zákona o péči o zdraví lidu č. 20/1966 Sb. v platném znění je lékař povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl při výkonu svého povolání kromě zákonem stanovených výjimek. Z toho vyplývá, že rozsah povinné mlčenlivosti je lékařům stanoven velice široce. Povinná mlčenlivost se samozřejmě nevztahuje na případy, kdy lékař předává informace o pacientovi jinému lékaři v rámci návaznosti zdravotní péče o tohoto pacienta. Informuje-li tedy lékař dermatovenerolog praktického lékaře o výsledcích vyšetření a léčbě pacienta, nepotřebuje k tomu souhlas pacienta, neboť jde o informaci potřebnou pro návaznost zdravotní péče.