Právní poradna JUDr. Jana Macha

Na právní poradnu časopisu Referátový výběr z dermatovenerologie se obrátila lékařka s dotazem, zda, pokud pacientovi doporučí, aby navštívil lékaře ještě jiné odbornosti než dermatovenerologie, například chirurga, plastického chirurga, otorinolaryngologa, endokrinologa, alergologa, nebo očního lékaře, je zdravotní pojišťovna oprávněna započítat jí tato doporučení návštěvy u jiných odborných lékařů do tzv. vyžádané péče a uplatnit příslušnou regulační srážku.

Časté dotazy směřované na právní poradnu časopisu Referátový výběr z dermatovenerologie se týkají problematiky zajištění odborného dohledu nad lékařem sloužícím ústavní pohotovostní službu v noci nebo v době pracovního volna a pracovního klidu na dermatovenerologickém oddělení nemocnice. S ohledem na personální situaci v některých nemocnicích se projevuje tendence obsazovat ústavní pohotovostní službu na lůžkovém dermatovenerologickém oddělení nemocnice lékařem, který nemá specializovanou způsobilost v oboru dermatovenerologie a buď je v přípravě k atestaci z tohoto oboru, tedy absolvuje specializační průpravu, nebo jde sice o atestovaného lékaře, avšak z jiného oboru, než je dermatovenerologie, například o chirurga nebo internistu.

Protože se v poslední době množí žaloby na ochranu osobnosti, kterým často pacienti nebo pozůstalí dávají přednost před žalobami o náhradu škody, nebo je uplatňují souběžně s žalobami o náhradu škody, je třeba upozornit na nutnost být v rámci profesního pojištění provozovatele zdravotnického zařízení dobře pojištěni pro případ žaloby na ochranu osobnosti.

Dne 30. 6. 2010 byla vydána vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 221/2010 Sb. o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení, která nabývá účinnosti dnem 1. 9. 2010. Podle § 2 této vyhlášky zdravotnické zařízení provozované ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky musí splňovat požadavky na věcné a technické vybavení stanovené touto vyhláškou do 12 měsíců ode dne nabytí její účinnosti, tj. od 1. 9. 2011.

V poslední době jsme v rámci právní poradny pro odběratele časopisu Referátový výběr v dermatovenerologii několikrát odpovídali na dotazy týkající se personálního, věcného a technického vybavení zdravotnického zařízení a podmínek pro jeho provoz. Odpovědi na některé z dotazů by mohly zajímat čtenáře našeho časopisu.

Přímé platby lze požadovat za péči nehrazenou ze zdravotního pojištění

V minulosti se opakovaně vedla diskuze, zda v České republice může vůbec lékař požadovat od pacienta přímé platby za zdravotní péči. Poukazovalo se na tzv. „paragraf bývalé poslankyně Fišerové“ podle kterého lékař a zdravotnické zařízení nesmělo za péči hrazenou ze zdravotního pojištění, ani v souvislosti s touto zdravotní péčí, přijímat jakoukoli úhradu.

Datové schránky

Sobota, 12. prosinec 2009

V souvislosti se zavedením datových schránek podle zákona č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, je třeba upozornit na některé závažné právní důsledky, které jsou spojeny s doručováním úřední pošty do datových schránek. V současné době řada soukromých lékařů provozuje své nestátní zdravotnické zařízení nikoli jako osoba fyzická, ale jako osoba právnická, většinou společnost s ručením omezeným.

Záruka při koupi zboží

Sobota, 12. prosinec 2009

Dále v případech, kdy jako podnikatel, provozovatel nestátního zdravotnického zařízení, kupujete jakékoliv zboží, je třeba upozornit na skutečnost, že se režim záruky neřídí občanským zákoníkem s povinnou dvouletou záruční lhůtou, ale řídí se obchodním zákoníkem, který žádnou záruční lhůtu nestanoví.

Uzavírá-li soukromý lékař, provozovatel nestátního zdravotnického zařízení, ať již ve formě právnické osoby, nebo je-li takovým provozovatelem fyzická osoba, jakoukoli smlouvu, měl by si dobře přečíst její obsah a zejména nepřipustit, aby obsahovala tzv. rozhodčí doložku.

Někteří provozovatelé nestátních zdravotnických zařízení – soukromí lékaři v oboru dermatovenerologie – se v poslední době tázali, zda za situace, kdy obdrželi od VZP ČR na základě dodatku ke smlouvě příplatek na každého zaměstnance, který byl určen na zvýšení mzdy zdravotních sester, jsou či nejsou povinni zvýšit mzdu své zdravotní sestře, kterou zaměstnávají v řádném pracovním poměru.

<< Začátek < Předchozí 1 2 3 Další > Konec >>
Strana 1 z 3
 
Všechna práva vyhrazena © 2008 - Referátový výběr
TOPlist