Souhrn: Obecným trendem je používat všechny druhy léčby dle zásad diferencované a individualizované léčby, nezapomínat pro nové léky na staré a především posilovat vztah pacienta a lékaře, resp. compliance pacienta. V lokální léčbě jsou perspektivními léky především inhibitory D vitamínu, RAMBA, SEGRA, inhibitory receptoru pro NGF, agonisté PPA receptorů. Ve fototerapii je to zejména monochromatické excimerové světlo a robotizovaná NB UVB. V celkové léčbě pak nová biologika, agonisté receptoru pro kyselinu nikotinovou a také tzv. malé molekuly. Cílené vyhledávání a intenzivní léčba komorbidit, včetně léčby antidepresivy, k výše uvedeným trendům též patří.

Estrogenová deficience je považována za hlavní příčinu postmenopauzálního stárnutí kůže. Při nízké hladině estrogenu je ženský organizmus vystaven vysoké hladině železa vzhledem k ustupující menstruaci. Výzkum byl proveden na modelech. Primární lidský fibroblast vystavený železu nedosahuje na základní úroveň matrix metaloproteinázy-1 (MMP1) aktivity. Po expozici fibroblastů UVA zvyšuje se synergisticky MMP-1. UVA aktivuje tři členy MAPK rodiny: ERKs, p38, a JNK.

Výzkum buněčné mechanotransdukce je vesměs zaměřen na mimobuněčné fyzikální síly a na to, jak jsou tyto síly přeměněny v chemické signály na buněčném povrchu. Tyto síly ovlivňují povrchové adhezní receptory, jako jsou integriny a kadheriny, a jsou také napojeny na cytoskeletální filamenta. Ta jsou zaměřena na vzdálená místa cytoplazmy a jádra. Autoři zkoumali molekulární mechanizmus, který může fungovat na takovou vzdálenost a dokáže indukovat mechanochemickou konverzi v jádru se změnou aktivity genů.

Vysoká vodivost lepící páskou stržené epidermis lze použít pro hodnocení hydratačního profilu straum corneum. Nejde o lineární závislost, jsou individuální variace, lze však posoudit kůži, resp.stratum corneum suché, normální a velmi hydratované.

Autoři podávají velmi podrobný popis vývoje cévního řečiště, jak arterií, tak vén i cév lymfatických, včetně příslušných angiogenních faktorů, především Vascular Endothelial Growth Factor (VEGF). Řeč je také o mutaci Foxc2, který ovlivňuje tvorbu žilních chlopní. Je vysvětlen souběh cév a nervů i terapeutické možnosti, které z takového poznání vyplývají.

Atopická dermatitida je multifaktoriální chronická nemoc kůže s defektní bariérou a zvýšenou susceptibilitou k infekci. Lidské katelicidiny LL-37 jsou důležité v obraně. Autoři studovali jejich expresi u pacientů s různou závažností choroby a srovnávali se zdravou kůží. Byly analyzovány hladiny mRNA pomocí reverzní PCR. U pacientů s AE byla signifikantně zvýšená hladina LL-37 jak v lezích, tak i mimo ně. Nálezy nebyly ve shodě se závažností postižení. V defektu kůže byly v puchýřcích vždy LL-37. Pacienti s AE vykazovali zvýšenou expresi LL-37 v lezích, a to ukazuje na spojení s reepitelizací.

Existuje domněnka, že Pilomatrikoma se diferencuje na matrix vlasu a na kortex. Autoři sledovali expresi keratinu a filaggrinu histochemicky u 53 případů s použitím 10 monoprotilátek. Infundibulum bylo pozitivní na K1, K10 a filaggrin s tricholemální keratinizací pozitivní na K14 a -16. Vlasový bulge byl K19+.

Byla provedena podrobná studie toho, co podmiňuje prevalenci a závažnost vulgární akné u dospělých a byly hledány faktory, které ovlivňují riziko těžších forem. Akné bylo klinicky určeno a posouzena souvislost s rodinnou anamnézou, jídelními návyky, emočními stresy, menses a také kouřením – vše zahrnuto v dotazníku. Hlavní soubor byl 1002 žáků kolem 16. roku. Celková prevalence byla 93,9 % chlapci a 92 % pro dívky. Mírné až těžké akné bylo nalezeno ve 14 %, u 9,8 % bez rodinné anamnézy.

TSH reguluje syntézu tyreiodního hormonu skrze receptory (TSH R), které jsou exprimovány na epiteliálních buňkách. Protože jsou úzké vztahy mezi hormonem a foliklem vlasu (HF), je otázka, zda HF je citlivý na hormon. Je spojen s hypotyreoidismem, zvýšení hladiny TSH vede klinicky ke ztrátě vlasů – může lidský HF být přímo cílem TSH? Odpověď je zkoumána mikrodisekcí pro TSH-R mRNA.

Propionibacterium acnes je považováno za součást těžké formy akné, není však jasné, zda tento bacil přímo ovlivňuje lipogenezi v mazových žlázách. Autoři provedli pokusy s kulturou P. acnes (acnes-CM) a s formalinem zabitých P. acnes (F-acnes) V P. acnes (F-acnes) sebocytech křečka se zvýšila formace lipidových intracelulárních kapek a také syntéza triacylglyceridu jako následek aktivity diacylglycerol acyltransferázy a zdá se, že to vše je součástí zhoršení choroby.