PROBIOTIKA V LÉČBĚ A PREVENCI ATOPICKÉ DERMATITIDY

Čtvrtek, 27. únor 2014
Hodnocení článku
(0 hlasy)

Fölster-Holst, R.: Probiotics in the treatment and prevention of atopic dermatitis. Ann Nutr Metab 2010; 57 Suppl:16-9

Nováková, D. - Zkrácený překlad

Summary:
Abstract from the German article. The role of probiotics in the prevention and treatment of atopic dermatitis (AD). A systematic review of the recent randomized studies.

Key words: probiotics, atopic dermatitis, randomized controlled studies

Souhrn:
Z německého článku: Úloha probiotik v prevenci a léčbě atopické dermatitidy (AD). Systematický přehled současných randomizovaných studií.

 

Klíčová slova: probitika, atopická dermatitida, randomizované kontrolovane studie

Atopická dermatitida (AD) je nejčastější chronické zánětlivé kožní onemocnění v dětství. V posledních třech desetiletích jeho výskyt v průmyslových zemích stále roste. Klinicky je onemocnění charakterizováno jako suchá kůže, nezvládnutelné svědění a aktuální relapsy, nebo chronický průběh, který je spojován se sníženou kvalitou života pacientů a jejich rodin. Terapie je hlavně symptomatická a zahrnuje hydrataci pokožky a aktuální protizánětlivou léčbu např. kortikosteroidy a inhibitory kalcineurinu. Pacienti se mají vyhnout dráždivým a alergenům.

Hlavní příčina AD není ještě jasně známa. Zdá se, že je výsledkem složité interakce mezi genetickými a environmentálními faktory, které vedou k porušení epidermální diferenciace, poruše epidermální bariérové funkce a nerovnováze (dysbalanci) imunitního systému. Tato porucha je charakterizována narušením Th1/Th2 rovnováhy cytokinů směrem k aktivaci Th2 buněk, které je následováno tvorbou IgE a aktivací eozinofilů. Je předpoklad, že absence expozice mikrobům v raném dětství předurčuje dítě k rozvoji atopického onemocnění (hygienická hypotéza) (1). Kromě toho je u pacientů s AD výrazně zvýšená kolonizace Staphylococcus aureus, který je zdrojem superantigenů spojovaných s imunosupresivní aktivitou regulačních T buněk (2).

Environmentální faktory, které mohou ovlivnit atopická onemocnění, zahrnují také probiotika, jako jsou laktobacily nebo bifidobakterie. Jsou definovány jako specifické mikrobiální kultury, které poskytují zdravotní výhody pomocí profylaktických nebo terapeutických účinků. Tyto účinky zahrnují stabilizaci střevní bariéry, stimulaci produkce střevního IgA a modulaci specifické a nespecifické imunitní odpovědi na faktory životního prostředí jako jsou alergeny (3-6).

Následně probiotické bakterie vedou ke snížení Th2 cytokinů a nastává zvýšená produkce IL-10 a TGF-β regulačních T buněk (5, 6-9). Nicméně podle nejnovějších údajů od autorů z Dánska existují rozporné výsledky (10), které ukázaly, že určité probiotické kmeny mohou ovlivňovat antigen prezentující buňky, tedy způsobit snížení aktivity regulačních T buněk. Zatím jsou imunomodulační účinky probiotik proměnné, což může to být způsobeno použitím různých probiotických kmenů a různými způsoby stimulace produkce cytokinů.

Na základě těchto zjištění byla zvažována probiotika ke zlepšení a zábraně AD. Finská skupina v čele s Isolauri (1997) první prokázala významné snížení SCORAD (bodování atopické dermatitidy) v probiotické skupině ve srovnání se skupinou placebo (11). O čtyři roky později stejná skupina popsala pozitivní efekt v prevenci AD. Výsledky po 2 letech ukázaly 50% snížení výskytu AD při srovnání probiotické skupiny se skupinou s placebem (12). V jejich následných sledováních byla prevence AD pomocí probiotik prodloužena do dětství.(13, 14).

Až do této doby je jen málo randomizovaných studií s použitím probiotik pro prevenci a léčbu AD (15-17), jsou shrnuty v tabulkách 1 a 2.

Nedávno byly provedeny dvě metaanalýzy studií zkoumjících účinky probiotik na riziko AD, autoři Osborn a Sinn (35) a Lee et al. (36). Osborn a Sinn se zaměřili na vliv probiotik v prevenci potravinové přecitlivělosti a alergických onemocnění, zatímco metaanalýza Lee et al. zkoumá prevenci a léčbu AD. Lee et al. došli k závěru, že stávající důkazy jsou přesvědčivější pro účinnost probiotik v prevenci, než v léčbě pediatrické AD. Osborn a Sinn uvedli, že jsou nedostatečné důkazy pro doporučení probiotik k prevenci alergických onemocnění a přecitlivělosti na potraviny.

Obě metaanalýzy považovaly výzkumy provedené autory Rautava et al. (37), stejně jako Kalliomäki et al. (12, 13), za nezávislé, i když oba průzkumy pocházejí z jedné a téže studie.

V souhrnu jsou výsledky týkající se účinků probiotik v léčbě a prevenci AD rozporné. Pravděpodobně je to v souvislosti s rozdíly v designu studií (charakteristika pacientů: počet, věk, závažnost AD, přecitlivělost na inhalační alergeny potravin a další respirační atopie), dávce probiotik, aplikaci pouze jednoho probiotického kmene nebo kombinování různých kmenů, době trvání jejich používání, délce následných pozorování a čase podávání. Proto v současné době probiotika nelze obecně doporučit pro léčbu a prevenci AD. Nicméně na základě epidemiologických, experimentálních a klinických výsledků se zdá užitečné provést další randomizované kontrolované multicentrické studie se standardizovanými parametry reprezentativního počtu pacientů. Pokud jde o různorodost AD, je důležité velmi přesně charakterizovat pacienty s cílem definovat podskupiny, které by mohly být snadno ovlivněny použitím probiotik pro léčebné a preventivní účely.

Komentář: RNDr. Nováková - překladatelka článku

Článek  je zajímavým přehledem randomizovaných studií. Konečný komentář autorů je skeptický k dosaženým výsledkům, ale velmi správně hodnotí to, proč jsou studie rozdílné, jaká je souvislost s rozdilným designem jednotlivých studií. Podobný názor prezentoval i Bahna v roce 2008 (Bahna 2008). Věnoval se probiotikům v prevenci potravinových alergií a uvedl tyto důvody nejednotnosti studií:

  1. používání různých druhů a kmenů probiotik
  2. rozdílné dávkování
  3. použití jednotlivých kmenů oproti kombinacím kmenů
  4. rozdílné metody podávání
  5. věk v době podávání pro účely prevence
  6. doba po začátku onemocnění v případě léčby
  7. možnost koexistence potravinových alergií
  8. rozdílné dietní eliminace
  9. omezené používání hypoalergenních formulí

V letošním roce byl publikován článek o multicentrické studii, která také nachází pozitivní efekt probiotik jak v prevenci tak v léčbě atopické dermatitidy (Yao 2010). Přesto i tento článek končí rezervovaným prohlášením, že v době evidence-based medicíny nejsou dostatečné důkazy pro používání probiotik.

Můj názor je, že vzhledem k tomu, že atopická dermatitida je komplexni onemocnění, není možné dosáhnout v primární prevenci zamezení manifestace onemocnění a v sekundární prevenci projevům onemocnění. Dosažení alespoň částečných úspechů je jistě velmi pozitivní výsleddek.

Velkou výhodou léčby pomocí probiotik je fakt, že probiotika nemají žádné významné vedlejší účinky. Probiotika mají většinou garantován tzv. GRAS status (generally regarded as safe). U zdravých lidí je translokace probiotik raritní, translokace je možná pouze u imunokompromitovaných pacientů.

Bahna, S.L.: Reflections on current food allergy controversies: specific IgE test application, patch testing, eosinophilic esophagitis, and probiotics. Allergy Asthma Proc. 2008 Sep-Oct;29(5):447-52
Yao, T.C., Chang, C.J., Hsu, Y.H., Huang, J.L.: Probiotics for allergic diseases: realities and myths Pediatr Allergy Immunol. 2010 Sep;21(6):900-19.

Tabulka 1. Probiotika v prevenci AD (randomizované kontrolované studie)

efekt probiotik -

  1. signifikantní snížení poměru AD v léčené skupině
  2. signifikantní snížení poměru AD v léčené skupině (pouze AD spojené s IgE)
  3. signifikantní snížení poměru AD v léčené skupině
  4. nebyl rozdíl mezi léčenou skupinou a palcebem
  5. signifikantní snížení poměru AD v léčené skupině (pouze pro L rhamnosus)
  6. nebyl rozdíl mezi léčenou skupinou a palcebem
  7. signifikantní snížení poměru AD v léčené skupině
  8. signifikantní snížení poměru AD v léčené skupině
  9. nebyl rozdíl mezi léčenou skupinou a palcebem

Tabulka 2. Probiotika v léčbě AD (randomizované kontrolované studie)

efekt probiotik -

  1. signifikantní snížení ve SCORAD v léčené skupině
  2. signifikantní snížení ve SCORAD v léčené skupině
  3. signifikantní snížení ve SCORAD v léčené skupině (pouze AD spojené s IgE)
  4. signifikantní snížení ve SCORAD v léčené skupině
  5. signifikantní snížení ve SCORAD v léčené skupině (pouze AD spojené s IgE)
  6. signifikantní snížení ve SCORAD v léčené skupině (pouze u pacientů s potravinovou senzibilizací)
  7. nebyl efekt probiotik
  8. signifikantní snížení poměru AD v obou skupinách
  9. nebyl efekt Lactobacilis rhamnosus GG
  10. nebyl efekt Lactobacilis rhamnosus GG

Literatura:
1. Strachan, D.P.: Family size, infection and atopy: the first decade of the ‘hygiene hypothesis’. Thorax 2000; 55(suppl 1):S2–S10
2. Ou, L.S., Goleva, E., Hall, C., Leung, D.Y.: T regulatory cells in atopic dermatitis and subversion of their activity by superantigens. J Allergy Clin Immunol 2004; 113: 756–763
3. Isolauri, E., Kalliomäki, M., Laitinen, K., Salminen, S.: Modulation of the maturino gut barrier and microbiotica: a novel target in allergic disease. Curr Pharm Des 2008; 14:1368–1375
4. Rosenfeldt, V., Benfeldt, E., Valerius, N.H., Paerregaard, A., Michaelsen, K.F.: Effect of probiotics on gastrointestinal symptoms and small intestinal permeability in children with atopic dermatitis. J Pediatr 2004; 145: 612–616
5. Pochard, P., Gosset, P., Grangette, C., Andre, C., Tonnel, A.B., Pestel, J., Mercenier, A.: Lactic acid bacteria inhibit TH2 cytokine production by mononuclear cells from allergic patients. J Allergy Clin Immunol 2002; 110: 617–623
6. Ghadimi, D., Fölster-Holst, R., de Vrese, M., Winkler, P., Heller, K.J., Schrezenmeir, J.: Effects of probiotic bacteria and their genomic DNA on TH1/TH2-cytokine production by peripheral blood mononuclear cells (PBMCs) of healthy and allergic subjects. Immunobiology 2008; 213: 677–692
7. Hacini-Rachinel, F., Gheit, H., Le Luduec, J.B., Dif, F., Nancey, S., Kaiserlian, D.: Oral probiotic control skin inflammation by acting on both effector and regulatory T cells. PLoS One 2009; 4:e4903
8. Mastrangeli, G., Corinti, S., Butteroni, C., Afferni, C., Bonura, A., Boirivant, M., Colombo, P., Di Felice, G.: Effects of live and inactivated VSL#3 probiotic preparations in the modulation of in vitro and in vivo allergen-induced Th2 responses. Int Arch Allergy Immunol 2009; 150: 133–143
9. Smits, H.H., Engering, A., van der Kleij, D., de Jong, E.C., Schipper, K., van Capel, T.M., Zaat, B.A., Yazdanbakhsh, M., Wierenga, E.A., van Kooyk, Y., Kapsenberg, M.L.: Selective probiotic bacteria induce IL-10-producing regulatory T cells in vitro by modulating dendritic cell function through dendritic cell-specific intercellular adhesion molecule 3-grabbing nonintegrin. J Allergy Clin Immunol 2005; 115: 1260–1267
10. Schmidt, E.G., Claesson, M.H., Jensen, S.S., Ravn, P., Kristensen, N.N.: Antigen-presenting cells exposed to Lactobacillus acidophilus NCFM, Bifidobacterium bifidum BI-98, and BI-504 reduce regulatory T cell activity. Inflamm Bowel Dis 2010; 16: 390–400
11. Majamaa, H., Isolauri, E.: Probiotics: a novel approach in the management of food allergy. J Allergy Clin Immunol 1997; 99: 179– 185
12. Kalliomäki, M., Salminen, S., Arvilommi, H., Kero, P., Koskinen, P., Isolauri, E.: Probiotics in primary prevention of atopic disease: a randomized placebo-controlled trial. Lancet 2001; 357: 1076–1079.
13. Kalliomäki, M., Salminen, S., Poussa, T., Arvilommi, H., Isolauri, E.: Probiotics and prevention of atopic disease: 4-year follow-up of a randomised placebo-controlled trial. Lancet 2003; 361: 1869–1871.
14. Kalliomäki, M., Salminen, S., Poussa, T., Isolauri, E.: Probiotics during the first 7 years of life: a cumulative risk reduction of eczema in a randomized, placebo-controlled trial. J Allergy Clin Immunol 2007; 119: 1019–1021
15. van der Aa, L.B., Heymans, H.S., van Aalderen, W.M., Sprikkelman, A.B.: Probiotics and prebiotics in atopic dermatitis: review of the theoretical background and clinical evidence. Pediatr Allergy Immunol 2009, Epub ahead of print
16. Betsi, G.I., Papadavid, E., Falagas, M.E.: Probiotics for the treatment or prevention of atopic dermatitis: a review of the evidence from randomized controlled trials. Am J Clin Dermatol 2008; 9: 93–103
17. Fölster-Holst, R., Offick, B., Proksch, E., Schrezenmeir, J.: Probiotics in treatment and/or prevention of allergies; in Michail S, Sherman PM (eds): Probiotics in Pediatric Medicine.Totowa
18. Abrahamsson, T.R., Jakobsson, T., Böttcher, M.F., Fredrikson, M., Jenmalm, M.C., Björkstén, B., Oldaeus, G.: Probiotics in prevention of IgE-associated eczema: a double-blind, randomized, placebo-controlled trial. J Allergy Clin Immunol 2007; 119: 1174–1180
19. Kukkonen, K., Savilahti, E., Haahtela, T., Juntunen- Backman, K., Korpela, R., Poussa, T., Tuure, T., Kuitunen, M.: Probiotics and prebiotic galacto-oligosaccharides in the prevention of allergic diseases: a randomized, doubleblind, placebo-controlled trial. J Allergy Clin Immunol 2007; 119: 192–198
20. Taylor, A.L., Dunstan, J.A., Prescott, S.L.: Probiotic supplementation for the first 6 months of life fails to reduce the risk of atopic dermatitis and increases the risk of allergen sensitization in high-risk children: a randomized controlled trial. J Allergy Clin Immunol 2007; 119: 184–191
21. Wickens, K., Black, P.N., Stanley, T.V., Mitchell, E., Fitzharris, P., Tannock, G.W., Purdie, G., Crane, J.: Probiotic Study Group: A differential effect of 2 probiotics in the prevention of eczema and atopy: a double-blind, randomized, placebo-controlled trial. J Allergy Clin Immunol 2008; 122: 788–794
22. Kopp, M.V., Hennemuth, I., Heinzmann, A., Urbanek, R.: Randomized, double-blind, placebo-controlled trial of probiotics for primary prevention: no clinical effects of Lactobacillus GG supplementation. Pediatrics 2008; 121:e850–e856
23. Kim, J.Y., Kwon, J.H., Ahn, S.H., Lee, S.I., Han, Y.S., Choi, Y.O., Lee, S.Y., Ahn, K.M., Ji, G.E.: Effect of probiotic mix (Bifidobacterium bifidum, Bifidobacterium lactis, Lactobacillus acidophilus) in the primary prevention of eczema: a double-blind, randomized, placebo-controlled trial. Pediatr Allergy Immunol 2009, Epub ahead of print.
randomized, placebo-controlled trial. Pediatr Allergy Immunol 2009, Epub ahead of print
24. Niers, L,, Martín, R., Rijkers, G., Sengers, F., Timmerman, H., van Uden, N., Smidt, H., Kimpen, J., Hoekstra, M.: The effects of selected probiotic strains on the development of eczema (the PandA study). Allergy 2009; 64: 1349–1358
25. Soh, S.E., Aw, M., Gerez, I., Chong, Y.S., Rauff, M., Ng, Y.P., Wong, H.B., Pai, N., Lee, B.W., Shek, L.P.: Probiotic supplementation in the first 6 months of life in at risk Asian infants – effectson eczema and atopic sensitization at the age of 1 year. Clin Exp Allergy 2009; 3: 571–578
26. Kirjavainen, P.V., Salminen, S.J., Isolauri, E.: Probiotic bacteria in the management of atopic disease: underscoring the importance of viability. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2003; 36: 223–227
27. Rosenfeldt, V., Benfeldt, E., Nielsen, S.D., Michaelsen, K.F., Jeppesen, D.L., Valerius, N.H., Paerregaard, A.: Effect of probiotic Lactobacillus strains in children with atopic dermatitis. J Allergy Clin Immunol 2003; 111: 389–395
28. Weston, S., Halbert, A., Richmond, P., Prescott, S.L.: Effects of probiotics on atopic dermatitis:a randomised controlled trial. Arch Dis Child 2005; 90: 892–897
29. Viljanen, M., Savilahti, E., Haahtela, T., Juntunen- Backman, K., Korpela, R., Poussa, T., Tuure,T., Kuitunen, M.: Probiotics in the treatment of atopic eczema/dermatitis syndrome in infants: a double-blind placebo-controlled trial. Allergy 2005; 60: 494–500
30. Sistek, D., Kelly, R., Wickens, K., Stanley, T., Fitzharris, P., Crane, J.: Is the effect of probiotics on atopic dermatitis confined to food sensitized children? Clin Exp Allergy 2006; 36: 629–633
31. Brouwer, M.L., Wolt-Plompen, S.A.A., Dubois, A.E.J., van der Heide, S., Jansen, D.J., Hoijer, M.A., Kauffman, H.F., Duiverman, E.J.: No effects of probiotics on atopic dermatitis in infancy: a randomized placebo-controlled trial. Clin Exp Allergy 2006; 36: 899–906
32. Passeron, T., Lacour, J.P., Fontas, E., Ortonne, J.P.: Prebiotics and synbiotics: two promising approaches for the treatment of atopic dermatitis in children above 2 years. Allergy 2006; 61: 431–437
33. Fölster-Holst, R., Müller, F., Schnopp, N., Abeck, D., Kreiselmaier, I., Lenz, T., von Rüden, U., Schrezenmeir, J., Christophers, E., Weichenthal, M.: Prospective, randomized controlled trial on Lactobacillus rhamnosus in infants with moderate to severe atopic dermatitis. Br J Dermatol 2006; 155:1256–1261
34. Grüber, C., Wendt, M., Sulser, C., Lau, S., Kulig, M., Wahn, U., Werfel, T., Niggemann, B.: Randomized, placebo-controlled trial of Lactobacillus rhamnosus GG as treatment of atopic dermatitis in infancy. Allergy 2007; 62: 1270–1276
35. Osborn, D.A., Sinn, J.K.: Probiotics in infants for prevention of allergic disease and food hypersensitivity. Cochrane Database Syst Rev 2007 Oct 17;CD006475
36. Lee, J., Seto, D., Bielory, L.: Meta-analysis of clinical trials of probiotics for prevention and treatment of pediatric atopic dermatitis. J Allergy Clin Immunol 2008; 121: 116–121.e11
37. Rautava, S., Isolauri, E.: The development of  gut immune responses and gut microbiota: effects of probiotics in prevention and treatment of allergic disease. Curr Issues Intest
Microbiol 2002; 3: 15–22.

 

RNDr. Dana Nováková
Klinika nukleární medicíny a endokrinologie, FN Motol
V Úvalu 84, 150 06 Praha 5
MAIL : Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Poslední úprava Čtvrtek, 27. únor 2014

E-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
 
Všechna práva vyhrazena © 2008 - Referátový výběr
TOPlist