ATOPICKÁ DERMATITIDA, ROLE STŘEVNÍ BAKTERIÁLNÍ MIKROFLÓRY A PROBIOTIK

Čtvrtek, 27. únor 2014
Hodnocení článku
(0 hlasy)

Atopic dermatitis and nutrition
Justin Finch, MD, M.N. Munhutu, Diane L. Whitaker-Worth, MD
Department of Dermatology, University of Connecticut Health Center, 21 South Rd, Farmington, CT 06030, USA

Nováková, D. – zkrácený překlad
Klinika nukleární medicíny a endokrinologie, FN Motol

Souhrn:
V posledních desetiletích.došlo k prudkému nárůstu výskytu alergií a autoimunitních onemocnění, k němuž přispěla nižší expozice mikrobiálním podnětům spojená s moderním životním stylem. Střevní mikroflóra je po celý život největší mikrobiální stimulací. U novorozence představuje první mikrobiální podněty. Děti s atopickou dermatitidou mají jiné složení střevní mikroflóry v porovnání s nealergickými dětmi. Manipulace se střevní mikroflórou během dětství je jednou z možností prevence nebo léčby atopické dermatitidy.

 

Summary:
There has been rapid rise in the prevalence of allergic and autoimmune disorders in recent decades. Reduced exposure to microbial stimuli associated with modern lifestyle has contributed to this rise. The intestinal microbiota represents the greatest microbial stimuli throughout life. In the newborn infant intestinal microbiota presents first microbial challenge. Infants with atopic dermatitis have altered intestinal microbiota compared with nonallergic children. Manipulation of intestinal microbiota during infancy is one possibility to prevention or treatment of atopic dermatitis.

Klíčová slova: atopická dermatitida, střevní mikroflóra, probiotika

Keywords: atopic dermatitis, intestinal microflora, probiotics

Alergie je hypersenzitivní reakce zprostředkovaná specifickými imunologickými mechanizmy - protilátkami nebo buněčnou imunitou. Klinicky se projevuje jako atopická dermatitida (AD), potravinová alergie, rinokonjunktivitida nebo astma. Během posledních desetiletí došlo k velkému nárůstu prevalence alergických onemocnění. Odhaduje se, že celosvětově některým z alergických projevů trpí až dvacet procent populace (1).V USA došlo mezi roky 1980 a 2000 k vzestupu alergie o 50 % (2).

Atopická dermatitida je nyní na celém světě považována za nejčastější chronické onemocnění dětí.(3). Pro vysvětlení výrazného nárůstu alergií včetně atopické dermatitidy jsou zvažovány možné příčiny. Mechanizmus onemocnění není zcela objasněn, onemocnění je pravděpodobně výsledkem komplexních interakcí mezi genetickými faktory a faktory zevního prostředí.

Skutečnost, že se jedná o prudký vzestup, ke kterému došlo během posledních dvaceti nebo třiceti let, naznačuje, že se jedná převážně o změnu faktorů zevního prostředí. V roce 1989 byla formulována takzvaná "hygienická hypotéza", která naznačila, že jedním z hlavních faktorů, který se účastní tohoto trendu, je nedostatečná expozice mikrobiálním podnětům v raném dětství. Autor z Anglie Stachan (4) si ve svém článku „Senná rýma, hygiena a velikost rodiny“ všiml, že existuje souvislost mezi alergií a vystavení mikrobům v raném dětství. Popsal, že expozice mikrobům je v rozvinutých civilizacích ovlivněna sanitárními opatřeními, životním stylem, vakcinací, léčbou antibiotiky a velikostí rodin (počtem dětí v rodině). Vlivem některých z jmenovaných faktorů dochází ke snížení počtu bakterií, které jsou součástí naší komenzální flóry.

Dochází i ke zúžení bakteriálního spektra. Tato skutečnost se odráží v nedostatečné stimulaci a vyvážení imunitní odpovědi. Nyní je akceptována teorie, že nedostatečná expozice bakteriím (patogenním i nepatogenním - hlavně komplexní fyziologické střevní mikroflóře) v raném dětství je kritickým faktorem pro rozvoj alergie. Tyto poznatky vedly k myšlence použít pro úpravu střevní mikroflóry probiotické preparáty a tím formovat imunitní odpověď hostitele - zejména v dětském věku.

Střevní mikroflóra

V organizmu dospělého člověka se nachází velké množství mikroorganizmů. Jejich množství je desetkrát větší než je počet našich buněk.Uvádí se, že se jedná o 1014 mikroorganizmů. Tyto mikroorganizmy jsou hlavně na povrchu sliznic, osídlují především zažívací trakt, který má u dospělého člověka přibližně 200 m2. V gastrointestinálním traktu se nachází více než 1 000 různých bakteriálních druhů. Tyto znalosti byly získány v nedávné době s pomocí metod molekulární genetiky, které umožňují stanovení genů jednotlivých mikroorganizmů. Některé druhy bakterií jsou považovány za přínosné pro lidský organizmus (paří sem probiotické bakterie), zatímco jiné jsou neutrální a část bakterií je patogenní. Obecně je vhodná rovnováha střevní flóry zachována, je-li správné osídlení střeva, dostatek neutrálních a probiotických bakterií, nedojde-li k přerůstání patogenů a k poškození sliznice a podslizniční imunity a případnému onemocnění. Antibiotika, imunosupresivní léky, operace a ozařování mohou způsobit nárůst patogenních bakterií a narušit tak tuto homeostázu.

Klíčem k prevenci některých závažných onemocnění, hlavně alergických, může být lepší pochopení rozvoje střevní ekosystému u novorozence. Primární osídlení střeva je ovlivněno formou porodu. Během vaginálního porodu dochází k osídlování mikroflórou pocházející z vaginálního, ale i intestinálního traktu matky. Později je novorozenec osídlován prostřednictvím stravy, kůže rodičů a ostatních osob, například sourozenců. Velmi významná je ranná strava. Nejlepší je přirozeně mateřské mléko, které má jednak optimální nutriční složení, ale má i řadu významných složek jak nespecifické tak i specifické imunity, z nichž nejznámější je imunoglobulin A. Složení mateřského mléka podporuje u kojence obranu proti infekci, podporuje však významně i rozvoj slizniční imunity. V mateřském mléku byla prokázána přítomnost bifidobakterií (5). Studie zjistily, že děti, které jsou živeny kojeneckými formulemi, mají jiné složení bakteriální flory v porovnání s dětmi, které jsou plně kojené (Tabulka č. 1, převzato z publikace Vael 2009) (6). Toto zjištění vedlo ke konceptu doplňovat do mateřských formulí bifidobakterie. Toto pojetí je založeno na zásadním zjištění, že dojde-li k v raném dětství k nesprávnému osídlení střeva, je tím ohrožena integrita sliznice a rozvoj slizniční i celkové imunitní odpovědi. Správné bakteriální osídlení v prvních šesti měsících života je podmínkou pro navození orální tolerance, která je nutná pro prevenci potravinové alergie. Je také prokázán vztah mezi komplexní bakteriální flórou kojence a prevencí atopické dermatitidy.

Probiotika

Probiotika jsou definována jako "živé mikroorganizmy, které, pokud jsou podávány v přiměřeném množství, poskytují zdravotní prospěch pro hostitele" (7). Termín probiotika byl prvně použit v roce 1960, pochází z řeckého slova "pro život". Ačkoli jde o relativně nové slovo, prospěšné účinky některých potravin, které obsahují živé bakterie, byly známy celá staletí. V mnoha civilizacích byly a dosud jsou používány potraviny, které obsahují bakterie mléčného kvašení. Jsou to hlavně zakysané mléčné výrobky nebo zelenina konzervovaná kvašením (například kysané zelí).

Probiotické výrobky jsou k dispozici ve formě kapslí, tablet nebo prášku. Mohou obsahovat jeden mikroorganizmus nebo směsi několika druhů. V tabulce č. 2 (převzato z publikace Williams 2010) (8) jsou uvedeny běžné mikroorganizmy používané jako probiotika. Mezi nejpoužívanější druhy patří bakterie mléčného kvašení, konkrétně druhy Lactobacillus a Bifidobacterium, stejně tak i kvasinky Saccharomyces boulardii.

Probiotika, která obsahují prospěšné bakterie a kvasinky, mohou obnovovat mikrobiální rovnováhu v gastrointestinálním traktu (jsou vyráběny i probiotické přípravky určené k vaginálnímu použití). K tomu, aby probiotika byla úspěšná, musí mít určité charakteristiky. Probiotické organizmy musí být schopny odolat průchodu trávicím traktem (zejména přežít degradaci kyselinami a žlučí), kolonizovat střevo a ve střevě se množit . Firmy vyrábějící probiotika ošetřují své výrobky tak, aby se rozpouštěly až ve střevě. Požívají k tomu například enterosolventní potahy tablet. Probiotika mají mít i schopnost připojit se ke sliznici, ovlivňovat střevní epitel a stabilizovat rovnováhu střevní mikroflóry. Podmínkou také je, aby bakterie zůstaly životaschopné po dobu trvanlivosti výrobku. Probiotické kmeny musí být bezpečné a účinné u lidí. Nesmí mít patogenní vlastnosti.

Produkty, které obsahují více než jeden organizmus, jsou velmi výhodné z následujících důvodů:

  1. Probiotické směsi mohou být synergické - spolupůsobí při potlačování patogenů.
  2. Míra osídlení pacienta probiotiky je individuální, někteří pacienti se lépe kolonizují některým z dalších přidaných probiotických kmenů.
  3. Mimo působení hlavního probiotického kmene mohou ostatní probiotické kmeny příznivě ovlivnit další okolnosti jako je podpora imunity a posílení integrace střevní sliznice.

Dávkování probiotik se liší v závislosti na produktu a konkrétní indikaci. Obvykle by dávka měla ke zvýšení pravděpodobnosti přiměřené střevní kolonizace obsahovat několik miliard mikroorganizmů.

Probiotika v dermatologii.

V lednu 2010 vyšel v časopisu Clinics in Dermatology článek Komplementární léčba atopickíé dermatitidy a ostatních kožních chorob: fakta a kontraverze. (Complementary therapy for atopic dermatitis and other allergic skin diseases: facts and controversies) (9). V tomto článku jsou vyjmenovány následující možnosti alternativní léčby: homeopatie, akupunktura, injekce autologní krve, masážní terapie, aromaterapie, hypnoterapie, diety a esenciální mastné kyseliny, čaje a bylinné přípravky a také probiotika. Autoři konstatují, že celosvětově stoupá procento pacientů, kteří se léčí metodami alternativní léčby. Alternativní terapii používají pacienti se zánětlivými onemocněními kůže ve Francii 49 %, Německu 46 %, Austrálie 48,5 %, Spojených státech 34 %. Uvádí, že přestože se alternativní medicína těší stále větší oblibě, a to zejména v průmyslově vyspělých zemích, klinické studie, které splňují dvojitě zaslepené, placebem kontrolované standardy, jsou vzácné, nebo neexistují. V uvedeném článku je však, v odstavci věnovaném probiotikům, vyjmenována řada klinických studií, které se věnovaly možnosti prevence atopické dermatitidy. Jsou zmíněny i takové, které prokázaly snížení SCORAD indexu v případě léčby atopické dermatitidy.

Probiotika a atopická dermatitida

První studii věnovanou použití probiotik u atopické dermatitidy (AD) zveřejnili v roce 1997 Majamaa a Isolauri (10). Jako první publikovali důkaz, že probiotické bakterie snižují riziko AD. Od té doby vyšla řada dalších prací, které mají částečně rozporuplné výsledky. V letošním roce byla zveřejněna multicentrická studie věnovaná atopické dermatitidě (Yao 2010), která potvrdila pozitivní účinek probiotik jak v prevenci tak ve snížení SCORAD. Londýnský autor Boyle (11) v září 2010 v časopisu British Journal of Dermatology uvedl: „probiotika jsou naše nejslibnější intervence ke snížení zátěže ekzému prostřednictvím primární prevence. Stále ještě neumíme pochopit přesný mechanizmus účinku, nebo to, čeho se snažíme dosáhnout na imunologické nebo mikrobiologické úrovni. My však nepotřebujeme znát přesný mechanizmus účinku proto, abychom začlenili tuto intervenci do veřejné zdravotní péče. K tomu, abychom mohli používat probiotika, potřebujeme pozitivní výsledky studií, které by potvrdily, která probiotika a kdy máme používat.“

V letošním roce byl publikován přehled dosud uskutečněných randomizovaných kontrolovaných studií k této tématice: „ Probiotika v léčbě a prevenci atopické dermatitidy“ (Probiotics in the treatment and prevention of atopic dermatitis) (12). Obsah tohoto přehledu bude předmětem následujícího článku.

 

Literatura:
1. Warner, J.O., Kaliner, M.A., Crisci, C.D., Del Giacco, S., Frew, A.J., Liu, G.H., Maspero, J., Moon, H.B., Nakagawa, T., Potter, P.C., Rosenwasser, L.J., Singh, A.B., Valovirta, E., Van Cauwenberge, P.: World Allergy Organization Specialty and Training Council. Allergy practice worldwide: a report by the World Allergy Organization Specialty and Training Council., Int Arch Allergy Immunol. 2006; 139(2):166-74.
2. Lovasi, G.S., Quinn, J.W., Neckerman, K.M., Perzanowski, M.S., Rundle, A.:.Children living in areas with more street trees have lower prevalence of asthma. J Epidemiol Community Health. 2008 Jul; 62(7): 647-9.
3. Yao, T.C., Chang, C.J., Hsu, Y.H., Huang, J.L.: Probiotics for allergic diseases: realities and myths. Pediatr Allergy Immunol. 2010 Sep; 21(6): 900-19.
4. Strachan, D.P.: Hay fever, hygiene, and household size BMJ. 1989 Nov 18; 299(6710): 1259-60
5. Martín, R., Jiménez, E., Heilig, H., Fernández, L., Marín, M.L., Zoetendal, E.G., Rodríguez, J.M.: Isolation of bifidobacteria from breast milk and assessment of the bifidobacterial population by PCR-denaturing gradient gel electrophoresis and quantitative real-time PCR. Appl Environ Microbiol. 2009 Feb; 75(4):965-9
6. Vael, C., Desager, K.: The importance of the development of the intestinal microbiota in infancy. Curr Opin Pediatr. 2009 Dec; 21(6):794-800
7. Guidelines for the evaluation of probiotics in food: report of a Joint FAO/WHO
Working Group. London, Ontario, Canada: Food and Agriculture Organization
of the United Nations and World Health Organization; 2002.
8. Williams, N.T.: Probiotics. Am J Health Syst Pharm. 2010 Mar 15; 67(6): 449-58
9. Boneberger, S., Rupec, R.A., Ruzicka, T.: Complementary therapy for atopic dermatitis and other allergic skin diseases: facts and controversies. Clin Dermatol. 2010 Jan-Feb; 28(1): 57-61.
10. Majamaa, H.: Isolauri E.Probiotics: a novel approach in the management of food allergy. J Allergy Clin Immunol. 1997 Feb; 99(2): 179-85.
1./ Boyle, R.J.: Br Probiotics for preventing eczema.J Dermatol. 2010 Sep; 163(3): 450.
12. Fölster-Holst, R.: Probiotics in the treatment and prevention of atopic dermatitis. Ann Nutr Metab. 2010; 57 Suppl: 16-9

 

RNDr. Dana Nováková
Klinika nukleární medicíny a endokrinologie, FN Motol
V Úvalu 84, 150 06 Praha 5
MAIL : Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Poslední úprava Čtvrtek, 27. únor 2014

E-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
 
Všechna práva vyhrazena © 2008 - Referátový výběr
TOPlist