VÝŽIVA A ATOPICKÝ EKZÉM

Čtvrtek, 07. březen 2013
Hodnocení článku
(0 hlasy)

Souhrn: Atopický ekzém je onemocnění, u kterého změna životosprávy může vést ke zmírnění příznaků. Vhodné je dodržovat hypoalergenní dietu s vyloučením známých alergenů. Pomoci v léčbě mohou i některé nutriční doplňky či byliny. Na obalech potravin je pro alergiky v dnešní době označována přítomnost alergenů, což upravuje zákon.

Klíčová slova: atopický ekzém - alergeny v potravinách - hypoalergenní dieta – alergie – intolerance - doplňky stravy - celková životospráva a zdravý životní styl

Summary: Atopic eczema is a disease in which the change of diet can lead to the mitigation of symptoms. It is advisable to follow a hypoallergenic diet with exclusion of known allergens. Some nutritional supplements or herbs may help in the treatment. Today on food packs it is referred to the presence of allergens, which is regulated by law.

Keywords: atopic eczema - allergens in food - hypoallergenic diet – allergy – intolerance - dietary supplements - the total diet and healthy lifestyle

Atopický ekzém a dermatitida patří mezi nejčastější kožní onemocnění. Provázejí je nepříjemné příznaky (svědění, citlivá kůže, ragády), které silně sužují pacienta. Toto onemocnění díky svým projevům zejména na viditelných částech těla může poznamenat člověka nejen fyzicky, ale i psychicky (méněcennost, poruchy spánku a jiné). Vzhledem k tomu, že dermatitidy tvoří 20 % všech nemocí z povolání, často může zasáhnout do života i ekonomicky. Pacient s atopickým ekzémem je omezen i při výběru zaměstnání (nehodí se práce s alergeny, prašné prostředí, nutnost používat ochranné pracovní pomůcky). Výrazně tedy snižuje kvalitu života. Ke vzniku onemocnění přispívá řada faktorů – genetické faktory, neurovegetativní, zejména imunitní, především alergické, hormonální děje a psychika. Z toho důvodu bohužel úspěšnost i dnešní moderní léčby, včetně antihistaminik a kortikoidů bývá různá a s malou nadějí na trvalé vyléčení. Díky tomuto faktu se často objevuje u netrpělivých či zklamaných pacientů samoléčba a různé experimentování. Jedná se nejen o aplikaci nejrůznějších prostředků na kůži, ale také snaha o úpravu jídelníčku a životního stylu různými směry či užívání „zaručeně léčivých“ prostředků per os. Taková léčba může přinést více škody než užitku a může negativně ovlivnit nejen průběh onemocnění, ale i celkový zdravotní stav pacienta. Proto se článek zaměřuje na doporučení k úpravě výživy a životosprávy při těchto onemocněních.

Nutriční intervence u nemocných s atopickým ekzémem či dermatitidou by měla podchytit tyto hlavní základní body:

1) Úplně vyloučit ze stravy prokázané či pacientem vypozorované potravinové alergeny – velice často ořechy, mandle, ryby, vaječný bílek, mléko, jahody, jablka, exotické ovoce, sója, lepek, rajčata. Tomu dnes napomáhá i zákonná forma - vyhláška , která ukládá vyznačovat na obalech potravin obsah látek, které by mohly vyvolávat alergické reakce (Vyhláška č. 117/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů).

2) Nové potraviny by měly být do jídelníčku zařazovány z počátku spíše tepelně upravené, neboť některé potravinové alergeny se ničí teplem.

3) Stravování by mělo být pravidelné, dávky podávané po 2 až 3 hodinách v 5 až 6 denních chodech.

4) Strava by i po vyloučení některých potravin měla zůstat pestrá, odpovídající moderním poznatkům o výživě, s vyváženým zastoupením všech potřebných živin. Za vyloučené potraviny je nutno volit vhodné náhrady.

5) Vhodné je vyloučit smažená jídla, dráždivá a kořeněná jídla, instantní jídla, uzeniny, konzervovaná jídla, zrající sýry, kvašené potraviny, kávu, čokoládu a alkohol pro možný přísun nežádoucích látek s negativním vlivem na imunologický systém. Doporučuje se i vyloučit ze stravy čerstvé mléko vzhledem k tomu, že přibývá pacientů s intolerancí laktózy (porucha štěpících enzymů) i s alergií na mléčnou bílkovinu.

6) Vhodné je ve stravě zvýšit příjem látek s ochrannými účinky např. s antioxidačním účinkem (ovoce, zelenina, některé byliny) nebo látek s účinky stimulace imunitního systému (česnek, cibule, obilovinná vláknina, ovoce, zelenina), n-3 a n-6 nenasycených mastných kyselin (ryby, rostlinné oleje, semena) či probiotik (zakysané mléčné výrobky) a prebiotik.

7) Strava by měla být doplněna správným pitným režimem s vhodným výběrem nápojů. Doporuje se pít nesycenou vodu.

8) Matkám se doporučuje kojit minimálně 6 měsíců a déle pro imunologickou ochranu dítěte. Ze strany matky je vhodné vyloučit ze stravy možné silné alergeny (mléko, sóju, vejce, dráždivá jídla, instantní jídla, ořechy, jahody, exotické ovoce), zvláštní hypoalergenní dietu dodržovat však nemusí, neboť část antigenů ze strany matky se dostává do mateřského mléka a jejich prostřednictvím je organizmus dítěte pozvolna stimulován. U atopiků však nelze jejich geneticky zakódovanou alergickou reakci kojením změnit, pouze lze oddálit její projevy. Nemléčná strava by se měla dětem začít podávat až po 6 měsíci věku. Potraviny by měly být přidávány postupně od jednodruhových pokrmů, aby bylo možné vysledovat případnou alergickou reakci.

9) Pro sledování alergenů v potravě je vhodné si vést potravinový deník a pečlivě studovat etikety kupovaných potravin.

10) Nekonzumovat potraviny neznámého původu a složení či nevábně vyhlížející.

Evropská akademie pro alergologii a klinickou imunologii (EAACI) klasifikuje nepříznivé účinky potravin na lidské zdraví podle mechanizmu působení na toxické a netoxické. Toxické účinky se projevují u celé populace, netoxické pouze u lidí přecitlivělých ve formě alergií či intolerancí.

Alergické reakce na potravinové alergeny za podílu imunoglobulinu E mívají rychlejší i pomalejší projevy od anafylaktického šoku až po kožní projevy. Pro člověka s alergickou reakcí je důležité se alergenním látkám vyhnout, jak již bylo uvedeno. Proto u potravin, které bývají často alergeny, evropská legislativa řeší označování obsahu těchto látek na obalech potravinářských výrobků. Směrnice Komise 2007/68 (ES) Evropského parlamentu a Rady v příloze IIIa ukládá označovat na obalu přítomnost následujících alergenních složek a výrobků z nich, jako jsou: obiloviny obsahující lepek, korýši, vejce, ryby, jádra podzemnice olejné, sojové boby, mléko, skořápkové plody – mandle, lískové ořechy, vlašské ořechy, pekanové ořechy, patra ořechy, pistácie, Queensland (Macademia), celer, hořčice, sezamová semena, oxid siřičitý a siřičitany, vlčí bob a měkkýši. Podobně se mohou vyskytnout problémy s látkami, které jsou do potravin úmyslně přidávány, aby zlepšily vzhled, jakost či senzorické vlastnosti potravinářského výrobku. Souhrnně se nazývají potravinářská aditiva a na obalech výrobků se označují písmenem E. Tyto látky se používají v nízkých bezpečných koncentracích, aby neznamenaly pro spotřebitele toxikologické riziko. Problémy však mohou způsobit u vnímavých osob na základě alergických reakcí. Nejvíce alergických reakcí se objevuje na konzervační látky (SO2 - i úmrtí, kys. benzoová, sorbová) a potravinářská barviva.

Intolerance potravin (nesnášenlivost) vzniká v organizmu na podkladě nedostatečného enzymového vybavení. Klasickým příkladem je reakce na mléko, kdy není dostatečně štěpen mléčný cukr - laktóza v důsledku nedostatku enzymu laktázy. Není tím pak umožněno jeho další metabolické využití. Laktóza kvasí díky střevní mikrofloře v distálních oddílech střeva a vzniká vodnatá průjmovitá stolice, onemocnění může být provázeno i kožními projevy. Při požití již zakysaných mléčných výrobků (jogurtů, kefíru apod.) tento problém nenastává. Stále častějším závažným onemocněním postihujícím střevní trakt s možnými kožními projevy je i ceiliakie. Jedná o nespecifickou reakci na lepek – gliadin, který je součástí glutenu. Jedná se o bílkovinu obsaženou v obilných zrnech, na niž vzniká intolerace. Produkty lepku vyvolávají nepřiměřenou reakci imunitního systému a tvorbu autoprotilátek. Onemocnění je provázeno průjmy, bolestmi břicha, dochází k poruchám trávení a vstřebávání, Duhringovou dermatitidou, u dětí může nastat i stagnace růstu, anemie, neurologické poruchy, poruchy v růstu kostí atd. Nemocný je postižen celoživotně. Prokazuje se přítomnost Ig G a Ig A proti gliadinu a proti tkáňové transglutamináze. Dnes jsou pro ceiliaky vyráběny potraviny označované jako „bezlepkové“ nebo „gluten free“, pokud obsahují méně než 0,05 g N (bílkovinného dusíku), méně než 10 mg gliadinu ve 100 g mouky, nebo méně než 0,3 g bílkoviny na 100 g sušiny škrobu.

 

Tab 1: Hlavní potravinové alergeny Směrnice Komise 2007/68/ES

celer

obiloviny obsahující gluten

vejce

ryby

lupina (luštěnina rodu Fabacea)

mléko

měkkýši

hořčice

arašídy

sezamové semeno

mušle

soja

oxid siřičitý užívaný jako antioxidant a konzervační činidlo (např. suché ovoce, víno, zpracované brambory)

ořechy

Zdroj (1)

K praktické stránce jídelníčku pacienta s atopickým ekzémem:
Z uvedených faktů vyplývá, že ne všechny potraviny uvedené v seznamu alergenních látek musí nutně u každého atopika vyvolávat zhoršení projevů onemocnění. Je ale vhodné být při konzumaci těchto potravin opatrný. Naopak u přecitlivělého pacienta může alergickou reakci vyvolat jakákoliv potravina. Nejčastější alergeny jsou vyjmenovány výše. Zde můžeme vyčíst další potraviny, které mohou zhoršovat projevy atopického ekzému:

  • Zelenina - rajčata, paprika, kyselé zelí a kořenová zelenina (celer, petržel, ředkev, ředkvičky, křen)
  • Ovoce - citrusové plody, exotické ovoce, bobulové ovoce (jahody, rybíz, maliny, angrešt, ostružiny), broskve
  • Luštěniny – sója, fazole, hrách, čočka
  • Ořechy všeobecně, hlavně arašídy, mandle, pistácie a olejnatá semena (slunečnicová semínka, dýňová semínka, sezam)
  • Vejce (vaječný bílek), mléko
  • Obiloviny s obsahem lepku: pšenice, žito, ječmen u ceiliaků
  • Ryby a mořské plody
  • Cukr, med, javorový sirup, čokoláda, sladkosti
  • Všechny druhy koření
  • Aditiva v potravinách: barviva, aromata, dochucovadla, stabilizátory, konzervanty

K podpoře snížení rizika vzniku atopického ekzému či zmírnění jeho projevů mohou přispívat doplňky stravy obsahující látky, které posilují metabolické procesy v kůži.

Patří k nim především vitamin A, vitamíny skupiny B (zejména niacin, pyridoxin, biotin, kyselina pantotenová i pangamová, která sice nepatří k vitaminům, ale v tomto případě má významný efekt).

V každém případě velmi účinně zasahují antioxidační látky – vitamíny C, A, D, E, minerální látky zinek, měď, mangan, zastoupené v antioxidačním enzymu superoxid dismutáze, a selen, který je zastoupen ve významném antioxidačním enzymu glutation peroxidáze.

Značný význam mají též rostlinné antioxidanty – flavonoidy, flavony, flavanoly, anthokyany, karoteny a karotenoidy. Tyto látky obsahují různé druhy ovoce i zeleniny. Velmi významným zdrojem jsou cizokrajné plody např. Acai Berry, mango africké i indické, ale i další rostliny.

Svou roli mají i tradiční recepty s obsahem mrkvové a řepné šťávy, potočnice, z novějších pak např. aloe vera, která se vyznačuje protizánětlivými, ale zejména též imunoreaktivními a antialergenními účinky a výrazně snižuje riziko vzniku ekzému a přispívá ke značnému zmírnění projevů.

Z bylinných prostředků je ke zmírnění projevů ekzému možno použít např.: obklady s vývarem z měsíčku nebo ptačince či mrkve (provitamín A) či brutnáku (vitamíny B) nebo odvary z borůvkového listí (antioxidační látky).

Také azijské byliny se mohou významně podílet na léčbě i prevenci, a to především Eleuterococcus sentiosus a šišák bajkalský – Scutelaria baicalensis. Dále Centella asiatica, obsahující rostlinné steroly, pomáhá nejen zvláčnit pokožku, podporuje též kvalitu podkožního tuku a posiluje protizánětlivé i imunitní a antialergické procesy. Značný význam mohou mít různé čaje - Rooibos a Honey bush (medový čaj), ale i zelený čaj, dále čaje obsahující Schizandru čínskou, která působí jak antioxidačně tak antialergicky. Podobné účinky má také rakytník, Hippophae rhamdodides.

Závěrem je nutno konstatovat, že atopický ekzém je velmi svízelné onemocnění s řadou etiologicky významných souvislostí. Za velmi důležité je nutno považovat zjištění příčiny vzniku. Ke snížení rizika vzniku a zlepšení průběhu je možno využít řady látek snižujících alergické procesy a tím i projevy na pokožce. Důležitá je celková životospráva, která se dotýká nejen jídelníčku, ale i ostatních zdravých návyků jako je např. kvalita spánku, snížení stresu, pravidelná pohybová aktivita, nekuřáctví.

Luhanová, L., Turek, B.

Literatura:
1. Směrnice Komise 2007/68/ES Komisijos direktyva 2007/68/EB ze dne 27. listopadu 2007, kterou se mění příloha IIIa směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, pokud jde o určité složky potravin.
2. Čapková, Š., Špičák, V., Vosmík, F.: Atopický ekzém, Praha, Galén, 2009.
3. Benáková, N.: Ekzémy a dermatitidy, Maxdorf, Farmakoterapie pro praxi, sv.36, 2009
4. Fuchs, M.: Alergie číhá v jídle a pití. 2., rozšířené přepracované vydání, Nakladatelství Adéla, 2007.
5. Turek, B., Kodl, J., Šíma P.: Aditiva, barviva, konzervační látky a riziko hypersenzitivity, Lékařské listy, 2011, roč. 60, č.2, s. 8 - 11

Poslední úprava Čtvrtek, 07. březen 2013

E-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
 
Všechna práva vyhrazena © 2008 - Referátový výběr
TOPlist