BYLINY A OCHRANNÉ LÁTKY VE VÝŽIVĚ A KVALITA KŮŽE

Čtvrtek, 07. březen 2013
Hodnocení článku
(0 hlasy)

Souhrn: Ochranné látky z rostlin dnes znovu využívá alternativní i moderní medicína. Rostlinné látky nesou řadu pozitivních účinků, podílejí se na ochraně nejen kůže, ale i celého organizmu. Jsou důležité v prevenci i při léčbě kožních i jiných onemocnění.

Summary: Both alternative and modern medicine use protective substances from plants,  now again. Vegetable materials bear a number of positive effects, they participate not only in protecting the skin, but also the whole organism. They are important in prevention and in treatment of skin and other diseases.

Klíčová slova: byliny - léčba kožních onemocnění - účinné látky - léčebné účinky - ochrana kůže

Keywords: herbs - treatment of skin diseases - active substances - therapeutic effects - skin protection

 

Přírodní léčba bylinami se zvláštními účinky je stále hlavní léčebnou metodou v zemích třetího světa. Vyspělé země ji považují za zastaralou vzhledem k rozkvětu farmaceutického průmyslu. Většinou si však neuvědomujeme, že řadu léčebných látek z rostlin obsahují i moderní léčebné a kosmetické preparáty. Přírodní látky z bylin máme všichni zařazeny ve svém jídelníčku, používáme je jako koření a jsou součástí nápojů. Alternativní i běžná moderní medicína využívá řady jejich ochranných funkcí. Důležité účinky mají tyto látky i pro kůži.

Kůže tvoří významnou součást lidského těla. Je důležitým tělesným orgánem pro termoregulaci, tvoří první ochrannou bariéru proti působení vlivů zevního prostředí, a to jak fyzikálním či chemickým z ovzduší, tak zejména mikrobiálním (bakteriálním, nebo virovým či parazitárním). Kůže hraje významnou roli v nespecifické imunitě, kdy svými obrannými mechanizmy zajišťuje udržení zdraví na povrchu těla. Podílí se i na regulaci vodního a minerálového hospodářství.

Na metabolických pochodech v kůži se mohou podílet, kromě živin, vitaminů a minerálních látek, i další biologicky aktivní látky. Značnou roli zaujímají také látky obsažené v různých bylinách. Jedná se o účinné látky různé povahy s významným protektivním působením - např. alkaloidy, glykosidy, saponiny, silice, třísloviny, polysacharidy, hořčiny. Řada takových se vyskytuje i v rostlinách běžně rostoucích u nás.

Jedná se například o heřmánek, který má význačné protizánětlivé účinky, uklidňuje kožní podráždění, může omezit vznik akné a urychluje hojení kůže. Vnitřně se používá při zažívacích obtížích díky spasmolytickému účinku účinné látky bisabololu. Uklidňující účinky přináší látka apigenin, protizánětlivé účinky nesou azuleny. Azuleny se používají zevně na kůži do masťového základu i jako obklady či koupel.

Také hřebíček a řepík mají antibakteriální účinky, zklidňují kožní vyrážky. Užívají se jak vnitřně jako čaje, tak i v hojivých krémech.

Stejně rozmarýna lékařská nebo proskurník lékařský.

Zajímavé je i využití výtažků z kořene lopuchu většího (Arctium lappa), který kromě silic, tříslovin obsahuje i inulin a strigmasterin. Tyto látky se zevně používají na hnisavé rány, lupénku a ekzémy. Vnitřně posilují imunitu, uklidňují trávicí potíže, výtažek má močopudný účinek a zvyšuje pocení. Jako lopuchový olej se používá pro podporu růstu vlasů.

Ve výživných a ochranných krémech se používá i karotka. Karoten v ní obsažený se v těle mění na vitamin A, který má velmi významný antioxidační účinek. Karotenoidy mohou pomoci při ochraně proti slunečnímu záření, stejně funguje i v rostlinách. Studie prokázaly ochranné působení karotenoidů proti spálení slunečním zářením, ale ne jako ochrana před karcinomem kůže. Suplementace 60–300 mg / den po 1–2 měsíce může způsobit u pacientů lepší toleranci slunečního záření.

 

Podobně tak i skořice má antioxidační účinek a je vhodná též pro ochranu a zklidnění pokožky při opalování. Vykazuje též poměrně silné dezinfekční účinky a anestetické účinky dané silicí eugenol, proto je vhodná i místně při poranění kůže.

Kapsaicin - látka obsažená v paprice letní - se dá použít k tlumení bolesti, zmírňuje svědění při lupénce, snižuje bolestivé příznaky pásového oparu.

Zklidňující, hojivé a antimikrobiální účinky vykazují máta peprná, fenykl, estragon a tymián. Zajímavé antibakteriální a antimykotické účinky má šalvěj lékařská (Salvia officinalis), jež obsahuje též látky snižující pocení, je tedy přírodním antiperspirantem. Další účinky jsou již vnitřní - tlumí zažívací potíže a bolesti v krku. Obsahuje řadu látek, hlavními jsou kafr, linalol, thujon, pikrosalvin a flavonoidy.

Třezalka tečkovaná (Hipericum perforatum) kromě toho, že je přírodním antidepresivem, má i antibakteriální a antivirový účinek. Protizánětlivá složka obsažené látky hipericinu se dá využít k léčbě drobných poranění a popálenin. Podporuje hojení a snižuje jizvení. vysoké dávky hipericinu však se ukládají v kůži a vyvolávají fotosenzitivitu.

Výrazným přírodním antibiotikem a antimykotikem je česnek setý (Allium sativum). V česneku najdeme silice, vitamíny, minerální látky. Známou složkou je sloučenina zvaná aliin a zanedbatelné nejsou ani látky snižující hladinu cukru v krvi. Obsahuje značné množství jódu. Česnek zvyšuje chuť k jídlu, podporuje aktivitu trávících enzymů a žluči. Disponuje také analgetickými a zklidňujícími účinky na střevní trakt, podporuje činnost pohlavních žláz, rozšiřuje kapiláry a věnčité artérie, napomáhá srdečním stahům a zpomaluje srdeční rytmus. Česnek se hojně využívá také při onemocněních dýchacích orgánů, kůže a při infekčních onemocněních.

Některé rostliny se využívají pro zjemnění, zvláčnění a tonizaci pleti, například okvětní plátky růží (vhodné též k léčbě oparů), citron a meruňka, což se využívá i ve skladbě pleťových a tělových krémů, krémů na ruce a obličejových masek. Zejména meruňky obsahující též nenasycené mastné kyseliny vyhlazují vrásky a mají omlazující efekt na pleť. Řada bylin je obsažena ve vlasových kondicionérech, např. fenykl, šalvěj a tymián.

Obnově kůže může přispět přeslička, která obsahuje křemík, velmi důležitý pro tvorbu kolagenu.

Z cizokrajných rostlin se v kosmetice a pro ochranu kůže používá mnoho velmi účinných druhů. Příkladně santalové dřevo pro antiseptické účinky; má též zklidňující a hojivé účinky.

Známý svými omlazujícími účinky je žen-šen, který převážně čistí a působí hojivě. Žen-šen vykazuje silné ochranné účinky na buněčné úrovni. Chrání buňky před nežádoucími vlivy (ozařování, toxické látky), posiluje imunitu, posiluje fyzickou i psychickou výkonnost. Účinné látky žen-šenu (panaxosidy, polysachardy, polyacetyleny atd.) jsou tepelně stabilní a bez problémů vydrží i delší var.

Z často užívaných a účinných bylin je třeba uvést bylinu Aloe vera, kterou údajně používala už Kleopatra a dodnes se používá nejen v kosmetickém průmyslu, ale i jako potravinový doplněk. Známo je asi 300 druhů aloe, nejúčinnější biologicky aktivní látky obsahuje druh Aloe Vera Barbadensis Miler, která pochází původem z jižní Afriky. Šťáva z rostliny obsahuje enzymy, vitamíny, minerální látky, bioflavonoidy, steroly, sacharidy i esenciální aminokyseliny. Aloe vera se používá jako přírodní léčivý prostředek pro vnější i vnitřní použití. Už odpradávna se aloe používá při poraněních kůže, popáleninách, hnisavých onemocněních, při napadení plísní či parazity. Obsahuje biologické protizánětlivé složky zmírňující otoky. U pozitivního působení aloe na lidský organizmus je důležité spolupůsobení obsažených látek. Pokud se jedná o kůži, projevuje se její účinek antioxidační a detoxikační, obnova buněk a posílení imunitních systémů, zlepšuje látkovou výměnu ve všech buňkách. Použití je možné i při alergiích, atopickém ekzému, akné a jiných kožních chorobách, kde se využívá jejího ochranného efektu a protizánětlivého účinku. Její zevní použití je vhodné např. u proleženin, popálenin, hojení ran, seboree či bodnutí hmyzem.

Další významnou rostlinou, která se často uplatňuje v přípravcích k ochraně pleti je tea-tree - kajeput střídavolistý (Melaleuca alternifolia). Jedná se o stálezelený strom, dosahující výšky až 13m a vyskytuje se zejména v Novém Jižním Walesu v Australii. Listy se také používaly k výrobě piva. Daleko významnější se však ukázaly být jeho léčebné účinky, především antimikrobiální a antimykotické. Silice se používá k výrobě antiseptických mýdel, krémů, přípravků proti akné, deodorantů a krémů s protiplísňovým působením. Účinnost byla prokázána zejména u kožních onemocněních způsobených Candida albicans, Escherichia coli, Staphylococus aureus, Pseudomonas aeruginosa i jiných agens. Zevně se využívá především jeho silné antimykotické působení. Olej z tea tree se osvědčuje i na snížení rizika vniku akné a na zklidnění bodnutí a štípnutí hmyzem či na popáleniny.

Nelze opomenout ani evropské a především středoevropské byliny.

Levandule se již od pradávna používá v kosmetických přípravcích, a to nejen pro vůni. Levandulová silice obsahuje přes 150 látek, má uklidňující a antibakteriální a antioxidační účinky, také odpuzuje hmyz. Při vtírání do pokožky se velmi rychle vstřebává, již za 5 minut ji lze detekovat v krvi.

Podobnou, i když méně aromatickou bylinou, je meduňka (Melissa ocfficinalis). Má uklidňující a protizánětlivé účinky.

Pískavici - řecké seno (Trigonella foenicum graecum) používali již Egypťané a Římané, ale do názvu se dostalo slovo řecké. Původně se používala k léčbě různých ran a boláků. Obklady a náplasti s pískavicí účinně léčí hnisající rány a kožní vyrážky. Při vnitřním použití snižuje krevní cukr, hladinu cholesterolu a pomáhá i při bolestech v krku a při kašli. Obsahuje též fytosestrogeny.

Třapatka (Echinacea purpurea a E. Angustifolia) má velmi výrazné antiseptické účinky, používá se na různá hnisavá poranění kůže. Podporuje hojení ran, protože urychluje tvorbu nových kožních buněk. Navíc posiluje imunitu a vykazuje ochranné působení na buněčné úrovni, má antikarcinogenní účinky.

Další zajímavou rostlinou je vilín (Hamamelis virgiana). Jedná se o keř původem ze Severní Ameriky, kde se běžně používá na řezné rány, modřiny a různé kožní potíže. Má protizánětlivé a svíravé účinky.

Původem z Indie pochází pupečník asijský - gotu-cola (Centella asiatica, Hydrocotyle Asiaica). Obsahuje výrazně působící látky s hojivými, protizánětlivými a regenerujícími účinky. Velmi důležitý je vliv na zvýšení tvorby kolagenu v kůži, takže se urychluje hojení ran a zvyšuje pružnost kůže.

Lapačo (Lapacho) (Tabebuia serratifolia) je strom, z něhož se používá především kůra. Má velmi výrazné antimikrobiální, antivirové , antimykotické a celkově protizánětlivé účinky a proto se uplatní i při léčbě akné. Příznivě ovlivňuje hydrataci pokožky, zpomaluje stárnutí kůže, upravuje velikost pórů, zjemňuje a vyhlazuje povrch pokožky.

Čajovníkovec kapský - Rooibos (Aspalathus linearis) je znám především jako látka pro přípravu čaje. Listy tohoto keře však neobsahují kofein a jsou velmi bohaté na bioflavonoidy a jiné polyfenoly, a také minerální látky. Antioxidační, antiseptické a protizánětlivé účinky působí příznivě na pokožku, a protože také zvyšují tvorbu kolagenu, zpomalují stárnutí pleti a snižují tvorbu vrásek.

Účinné látky z uvedených rostlin ve formě různých kombinací i s dalšími látkami se používají k přípravě extraktů, tinktur, obkladů, mastí a krémů, pleťových a tělových vod i šamponů a tak velmi výrazně podporují ochranu kůže a zpomalují procesy jejího stárnutí. Kombinace strukturálních látek a biologických aktivátorů a jejich využití k obnově pokožky zvyšuje regenerační procesy v kůži a její vitalitu a omezuje tvorbu vrásek. V řadě případů je vhodné použití vnitřní ve formě čajů, nálevů, tinktur, olejů či konzumace celé potraviny nebo koření.

V naší uspěchané době se vracíme do časů svých babiček a prababiček, kdy v kuchyni voněly bylinky s mocnou silou proti řadě nemocí, a znovu objevujeme jejich zázračné účinky. Ochranná síla bylinných látek je výzvou pro dnešní vědce a potvrzení řady látek s antikarcinogenním účinkem je jejich trumfem.

Luhanová, L., Turek, B.

Literatura:
1. Castleman, M.: Velká kniha léčivých rostlin, Columbus, Praha, 2004, ISBN 807249-177-6
2. Geiger, F.: Bylinný receptář, Dona, České Budějovice, 1991,ISBN- 80. 900080 - 7 -0
3. Iburg, A.: Lexikon přírodní medicíny, Rebo Productions, Čestlice, 2004, ISBN 80-7234-378-5
4. Peuser, M.: Léčivá síla Aloe Vera, Sao Paolo, Brazílie, 2008, ISBN 978-3-941451-19-3
5. Traxl, V.: Léčivé rostliny ze zahrady, Nakladatelství Květ ČZS, Most, 1992, ISBN 80-85362-08-2

LUHANOVÁ Lenka Poslední úprava Čtvrtek, 07. březen 2013
LUHANOVÁ Lenka

LUHANOVÁ Lenka

MUDr. Luhanová Lenka

Centrum lékařské prevence
Poradna zdravého životního stylu
Rodinná 7, 312 00 Plzeň

E-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Poslední od LUHANOVÁ Lenka

nahoru