Dochází tedy k situacím, kdy na dermatovenerologickém oddělení nemocnice neslouží žádný lékař a v případě potřeby je přivolán lékař z interního, chirurgického nebo jiného oddělení, který má sice specializovanou způsobilost, nikoli však v oboru dermatovenerologie. Druhou možnou situací je, že na dermatovenerologickém oddělení nemocnice slouží sice lékař, ale pouze lékař, který je v přípravě k atestaci z dermatovenerologie a nemá atestaci dosud složenou a nemá tedy ani specializovanou způsobilost v tomto oboru.

V obou uvedených případech je ústavní pohotovostní služba zajišťována lékařem bez specializované způsobilosti v příslušné odbornosti, tedy lékařem, nad kterým musí vykonávat odborný dohled lékař, který má specializovanou způsobilost
v oboru dermatovenerologie. Pokud by takový odborný dohled zajištěn nebyl, byla by ústavní pohotovostní služba zajištěna v rozporu se zákonem. Máme již první případ, kdy primář oddělení menší nemocnice je trestně stíhán pouze za to, že nezajistil obsazení ústavní pohotovostní služby lékařem se specializovanou způsobilostí, ani nad tímto lékařem nezajistil náležitý odborný dohled, přičemž došlo k újmě na zdraví. Ústavní pohotovostní službu na dermatovenerologickém oddělení nemocnice nemůže tedy vykonávat samostatně bez zajištění odborného dohledu lékař, který nemá specializovanou způsobilost v oboru dermatovenerologie.

Další otázkou je, jak je třeba zajistit odborný dohled nad lékařem sloužícím ústavní pohotovostní službu na dermatovenerologickém oddělení. Odborným dohledem může být samozřejmě pověřen pouze lékař, který má specializovanou způsobilost v oboru dermatovenerologie. Je otázkou, zda takový lékař musí být přímo fyzicky přítomen na pracovišti, nebo zda postačí, pokud je komunikačně okamžitě k dispozici a pro případ potřeby by se v krátké době na pracoviště dostavil. Podle zákona č. 95/2004 Sb. absolventi tzv. základního kmene, kteří absolvují první 24 měsíce specializační přípravy, mohou samostatně vykonávat určité lékařské výkony (nikoli však samostatně vykonávat celou ústavní pohotovostní službu) za podmínek, které mají být stanoveny vyhláškou Ministerstva zdravotnictví, která však dosud vydána nebyla a její vydání bude patrně problematické. Rozhodně to však neznamená, že mohou samostatně vykonávat povolání, nebo ústavní pohotovostní službu, bez odborného dohledu. Mohou pouze bez odborného dohledu vykonávat výkony, které má v budoucnu stanovit příslušná prováděcí vyhláška.

Jak lze tedy zajistit odborný dohled nad lékařem bez specializované způsobilosti, který vykonává ústavní pohotovostní službu v době pracovního volna nebo v noci na dermatovenerologickém oddělení nemocnice?

Určitým vodítkem může být doporučení představenstva České lékařské komory č. 1/2007, které není závazným stanoviskem, ale má doporučující povahu. Podle článku 2 tohoto doporučení lékař, který má odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání lékaře, může toto povolání vykonávat jen v rozsahu činností stanoveném v rámci odborného dohledu lékařem se specializovanou způsobilostí. Podle článku 3 lékař s odbornou způsobilostí, který povolání lékaře vykonává po dobu kratší než 24 měsíce, by měl být trvale pod bezprostředním osobním dohledem lékaře s příslušnou specializovanou způsobilostí. Podle článku 4 pak lékař s příslušnou specializovanou způsobilostí vykonávající odborný dohled nad lékařem s odbornou způsobilostí, který vykonává povolání lékaře déle než 24 měsíce, by měl být nepřetržitě k dispozici pro telefonické konzultace a měl by být schopen dostavit se k osobnímu provádění odborného dohledu nejdéle ve lhůtě 30 minut od chvíle, kdy k tomu byl lékařem s odbornou způsobilostí vyzván.

Z tohoto doporučení České lékařské komory tedy vyplývají následující doporučení pro vedoucí pracovníky ústavních zdravotnických zařízení, zejména ředitele nemocnic, náměstky pro lékařskou péči, přednosty dermatovenerologických klinik a primáře dermatovenerologických oddělení nemocnic:

Pokud je pověřen ústavní pohotovostní službou na dermatovenerologickém oddělení nebo dermatovenerologické klinice pouze lékař, který nemá specializovanou způsobilost v oboru dermatovenerologie, měl by mu lékař vykonávající nad ním odborný dohled, příslušný primář nebo přednosta pokud možno písemně vymezit, jaké činnosti může tento lékař vykonávat samostatně bez bezprostředního odborného dohledu lékaře se specializovanou způsobilostí. Není přitom významné, zda službu vykonává neatestovaný lékař, který se připravuje na atestaci v oboru dermatovenerologie, nebo službu vykonává lékař „ze sousedního oddělení“, který má sice specializovanou způsobilost, například v interně nebo chirurgii, ale nemá specializovanou způsobilost v dermatovenerologii. Rozhodující je, že nad oběma těmito lékaři musí být zajištěn odborný dohled a rozsah toho, co mohou vykonávat samostatně, by měl být pokud možno písemně vymezen.

Příslušný vedoucí pracovník, zejména přednosta kliniky nebo primář oddělení, musí zejména po odborné stránce zvážit, jakým způsobem nad konkrétním lékařem bez atestace z dermatovenerologie, tedy bez specializované způsobilosti z tohoto oboru, zajistí odborný dohled. Měl by přitom vzít v úvahu doporučení představenstva ČLK č. 1/2007, podle kterého by lékař, který absolvoval fakultu před dobou kratší než 2 léta, měl mít zajištěn bezprostřední dohled lékaře se specializovanou způsobilostí, zatímco lékař, který má praxi delší než 2 léta a absolvoval základní kmen, by měl mít zajištěn odborný dohled alespoň nepřímý s možností okamžitého telefonického spojení se specializovaně způsobilým dermatovenerologem a s možností zajistit přítomnost lékaře pověřeného odborným dohledem na příslušném pracovišti ve lhůtě 30 minut od vyzvání. Jde o doporučení, nikoli závazné stanovisko. Obor dermatovenerologie je svým způsobem specifický a například vedení příslušné odborné společnosti, nebo vedení kliniky či nemocnice, může stanovit i jiná pravidla, nikdy však taková, ze kterých by vyplývalo, že odborný dohled nad lékařem bez specializované způsobilosti zajišťujícím službu na dermatovenerologickém oddělení nebo klinice není zajištěn vůbec.
Rozhodně je třeba vždy dbát na to, aby, pokud je odborným dohledem pověřen lékař, který není přítomen v nemocnici, tento lékař věděl, že musí být neustále k dispozici pro telefonické spojení, včetně nočních hodin a pokud by z nějakých důvodů k dispozici být nemohl, aby byl k dispozici kolega, který za něho tuto povinnost převezme. Z forenzního hlediska je nesmírně důležité, aby lékař bez specializované způsobilosti, který vykonává ústavní pohotovostní službu, věděl (a měl pokud možno písemně stanoveno), jaké činnosti může vykonávat sám a kdy musí povolat lékaře vykonávajícího odborný dohled a současně aby věděl, kdo nad ním v dané chvíli odborný dohled vykonává a jakým způsobem se s ním lze spojit, není-li přímo fyzicky přítomen na pracovišti.

Pokud by došlo k situaci, kdy bude zvažována případná právní odpovědnost vedoucího pracovníka za zajištění odborného dohledu, bude nesmírně důležité, zda jsou k dispozici písemné podklady prokazující řádné zajištění odborného dohledu lékaře se specializovanou způsobilostí. Otázka, zda odborný dohled byl zajištěn náležitě či nikoli, je pak otázkou medicínskou, která by byla hodnocena patrně expertně, například znaleckým posudkem.

RVD 4/2010, s. 76-78