Výkony korektivní dermatologie a přímé platby

Čtvrtek, 25. březen 2010
Hodnocení článku
(0 hlasy)

Přímé platby lze požadovat za péči nehrazenou ze zdravotního pojištění

V minulosti se opakovaně vedla diskuze, zda v České republice může vůbec lékař požadovat od pacienta přímé platby za zdravotní péči. Poukazovalo se na tzv. „paragraf bývalé poslankyně Fišerové“ podle kterého lékař a zdravotnické zařízení nesmělo za péči hrazenou ze zdravotního pojištění, ani v souvislosti s touto zdravotní péčí, přijímat jakoukoli úhradu.

Toto ustanovení jednak doznalo novely spočívající v tom, že slova „ani v souvislosti s poskytnutím této péče“ byla vypuštěna a zákon pouze zakazuje požadovat od pojištěnce úhradu za zdravotní péči poskytnutou smluvním zdravotnickým zařízením zdravotních pojišťoven a hrazenou ze zdravotního pojištění. Zákon ani výklad Ústavního soudu tedy naprosto nevylučuje, aby za péči, která není hrazena ze zdravotního pojištění, požadovalo zdravotnické zařízení od pacienta, byť by šlo o pojištěnce jeho smluvní zdravotní pojišťovny, přiměřenou úhradu. To se v případě dermatovenorologie může týkat především výkonů korektivní dermatologie. Přímá platba od pojištěnce může být vyžadována v těchto případech:

Zdravotnické zařízení nemá uzavřenu smlouvu se zdravotní pojišťovnou příslušného pojištěnce nebo nejde o českého pojištěnce ani pojištěnce z členského státu EU, ale jde např. o cizince z nečlenské země EU; zdravotnické zařízení sice má uzavřenou smlouvu se zdravotní pojišťovnou příslušného pojištěnce, ale výkon, který byl s pojištěncem dohodnut a o který pojištěnec žádá, není hrazen ze zdravotního pojištění.

V tuto chvíli necháváme stranou problematiku dohodnutých služeb a nadstandardní péče, která může být hrazena pacientem v případě, že jde sice o výkony hrazené ze zdravotního pojištění, ale pacient požaduje ještě další související nebo nadstandardní služby, které již ze zdravotního pojištění hrazeny nejsou. Může jít např. o nadstandardní jednolůžkový pokoj v nemocnici, nebo přijetí pacienta, který nemá čas dostavit se v řádných ordinačních hodinách, po ordinačních hodinách zdravotnického zařízení v době, která pacientovi vyhovuje.

Jde-li tedy o výkony nehrazené ze zdravotního pojištění, nebo prováděné zdravotnickým zařízením, které není ve smluvním vztahu se zdravotní pojišťovnou příslušného pojištěnce (nebo nejde-li vůbec o pojištěnce), lze požadovat přímou úhradu.

Jasné a prokazatelné informace předem

Pokud se zdravotnické zařízení chce vyhnout problémům a dohadování o tom, zda pacient předem věděl, že péče bude hrazena, případně bude požadována přímá platba, je třeba pacienta prokazatelným způsobem informovat o této skutečnosti. Jde-li o zdravotnické zařízení, které nemá smlouvu se všemi zdravotními pojišťovnami, nebo dokonce nemá smlouvu se žádnou zdravotní pojišťovnou, pacient má právo to předem vědět. Patrně by měl již z informační tabule na příslušné ordinaci zjistit, zda jde či nejde o zdravotnické zařízení, které má smlouvu s jeho zdravotní pojišťovnou a zda péče hrazená jinak ze zdravotního pojištění, bude hrazena i v tomto případě. Musí být informován o tom, zda si příslušný zdravotní výkon a zdravotní péči bude hradit ze svých vlastních finančních prostředků, nebo zda jde o péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění.

V praxi se neosvědčuje, je-li informační povinností vůči pacientovi o těchto záležitostech pověřená zdravotní sestra nebo recepční ve zdravotnickém zařízení. Tuto problematiku by měl s pacientem projednat přímo lékař, ať již je provozovatelem nestátního zdravotnického zařízení nebo jeho zaměstnanecem. Pacient by měl být i přes případné informační tabule na dveřích či nástěnce ordinace znovu jasně ústně informován o tom, že jde např. o nesmluvní zdravotnické zařízení nebo (v případech korektivní dermatologie častěji), že sice jde o smluvní zdravotnické zařízení jeho zdravotní pojišťovny, ale v daném případě korektivní dermatologický výkon není ze zdravotního pojištění hrazen a pacient si jej bude hradit sám. Pokud pacient vysloví souhlas s tím, že si příslušný výkon bude hradit sám, je třeba předem jasně a prokazatelně
dohodnout výši této úhrady. Lze důrazně doporučit, aby pacient podepsal, že akceptuje cenu příslušného zdravotního výkonu, případně včetně položky DPH a jeho podpis byl pod celkovou částkou, kterou bude za příslušný výkon zdravotnickému zařízení hradit. Pokud má být výkon uhrazen celý předem formou zálohy, nebo má být úhrada rozdělena na zálohu a doplatek, je vhodné, aby i tuto skutečnost pacient provozovateli zdravotnického zařízení podepsal. Žádný právní předpis nevylučuje, aby zdravotnické zařízení požadovalo úhradu celého výkonu předem, nebo aby požadovalo přiměřenou zálohu a po provedení výkonu přiměřený doplatek. Výše úhrady by měla být vždy uvedena v číslovce, jasně, jednoznačně a pro pacienta srozumitelně.
Při výkonech korektivní dermatologie je zvláště třeba klást důraz na informovaný souhlas pacienta a dostatek informací o všech v úvahu připadajících rizicích a důsledcích příslušného výkonu. Často nejde o výkony nezbytné ke zlepšení a udržení zdravotního stavu pacienta, ale jde o výkony, které spíše „vylepšují podobu“, proto rovněž nebývají hrazeny ze zdravotního pojištění (kromě případů např. indikace z psychologických důvodů, apod.) a v těchto případech je kladen důraz na zvláště obsáhlé poučení o možných negativních důsledcích a rizicích. Informace o povaze příslušného lékařského výkonu, jeho účelu, důsledcích, rizicích, alternativách a léčebném režimu musí pacientovi podávat vždy lékař, nikdy jiný nelékařský zdravotnický pracovník. Proto je účelnější a vhodnější, aby také informaci o finančních podmínkách příslušného zdravotního výkonu podával pacientovi lékař. V případech výkonů korektivní dermatologie, které mají vždy shodná rizika, alternativy a důsledky i léčebný režim, bez ohledu na individuální zdravotní stav pacienta, je vhodné dát pacientovi vždy podepsat písemný informovaný souhlas s příslušným výkonem, ve kterém budou uvedeny podrobně všechny skutečnosti, o kterých byl pacient poučen, včetně rizik, důsledků, alternativ a léčebného režimu. Informovaný souhlas, ve kterém by bylo uvedeno pouze, že pacient potvrzuje, že obdržel všechny potřebné informace a porozuměl jim, je z právního hlediska mnohem méně hodnotným důkazem, než je-li v písemném informovaném souhlasu rozepsáno, na jaká konkrétní rizika, důsledky, alternativy a zásady léčebného režimu byl pacient upozorněn.

Lékař by tedy měl mít jasný písemný doklad o tom, že pacient vzal na vědomí, zda jde o péči hrazenou ze zdravotního pojištění či nikoli a nejde-li o péči hrazenou ze zdravotního pojištění, jaká pak bude cena příslušného výkonu včetně DPH a zda bude hrazena předem v hotovosti, převodem na účet formou zálohy a doplatku, nebo až po provedení příslušného výkonu.

Vymáhání pohledávek a „reklamace“

Lze doporučit, aby, jde-li o péči, kterou si hradí pacient, byla příslušná částka raději hrazena před provedením samotného výkonu. Jednak její úhradou dává pacient jasně najevo, že souhlasil s příslušnou částkou a nemůže tvrdit, že je překvapen výší účtu, který mu po výkonu byl doručen, jednak může odpadat problém vymáhání příslušné pohledávky od pacienta, který sice akceptoval cenu, objednal si příslušný výkon nehrazený ze zdravotního pojištění, ale posléze tento výkon nezaplatil. Zvlášť velké problémy bývají v tomto směru s cizinci z nečlenských států Evropské unie, kdy na základě osobních zkušeností z právního zastupování různých zdravotnických zařízení, považuji vždy za vhodnější, aby péče, která má být poskytnuta, nejde-li o péči neodkladnou, byla uhrazena předem na účet zdravotnického zařízení nebo v hotovosti a teprve poté bylo přistoupeno k příslušnému zdravotnímu výkonu. V opačném případě vznikají často zdravotnickému zařízení nedobytné pohledávky, které někdy nejdou za pacientem, ale za pojišťovnou pacienta, kdy je nejprve zdravotnické zařízení ujištěno, že příslušnou péči uhradí tato pojišťovna a posléze je platba odmítnuta, protože pojištěnec vůči pojišťovně porušil určité podmínky či povinnosti, které nemůže zdravotnické zařízení nijak ovlivnit. Proto v případech zdravotní péče, která nebude uhrazena z řádného veřejného zdravotního pojištění, doporučuji požadovat úhradu předem v hotovosti nebo převodem na účet.

Může dojít k situaci, kdy pacient je s výkonem korektivní dermatologie nespokojen a požaduje slevu či dokonce náhradu škody. Oprávněnost či neoprávněnost takového požadavku musí posoudit příslušný lékař. Dojde-li k závěru, že požadavek na slevu či dokonce náhradu škody je neoprávněný, je vhodné na písemnou žádost pacienta odpovídat písemně. Není-li žádost podána
písemně, stačí podat stručnou a jasnou informaci ústně. Problém může nastat, pokud pacient neuhradil výkon předem a po jeho provedení začne tvrdit, že výkon nebyl proveden tak, jak si představoval, proto jej neuhradí buď vůbec, nebo jej uhradí pouze částečně. Pak nezbude, než příslušnou platbu vymáhat soudní cestou, což může být zdlouhavé a problematické, zvláště pokud pacient tvrdí, že výkon nebyl proveden náležitě podle dohody s lékařem. Pokud byla provedena platba předem, problém s vymáháním odpadá a je na pacientovi, zda podá proti zdravotnickému zařízení žalobu, případně zda unese důkazní břemeno o tom, že výkon nebyl proveden náležitě a má nárok na příslušnou slevu, nebo náhradu škody. Tato situace je pro zdravotnické zařízení vždy výhodnější, než situace, kdy naopak zdravotnické zařízení vymáhá platbu od pacienta.

V případě jakýchkoli problémů v oblasti korektivní dermatologie může kterýkoli odběratel časopisu Referátový výběr v dermatovenerologii využít bezplatného emailového spojení na naši advokátní kancelář, která mu na jeho dotaz odpoví.

RVD 1/2010, s. 64-67

Poslední úprava Sobota, 12. únor 2011
Administrátor 3

Administrátor 3

Pavel Tesárek

E-mail: pavel@aaastranky.cz

Tel.: +420 605 956 408

 

www stránky: www.aaastranky.cz E-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
 
Všechna práva vyhrazena © 2008 - Referátový výběr
TOPlist