Na rozdíl od zaměstnanců příspěvkových organizací státu, krajů a obcí se odměňování zaměstnanců soukromých nestátních zdravotnických zařízení neřídí právními předpisy o platu, ale právními předpisy o mzdě. V daném případě platí nařízení vlády č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě a nejnižších úrovních zaručené mzdy, které stanoví, jakou nejnižší mzdu má zaměstnanec v té které kategorii zaručenu. Nižší mzdu, než určuje tento právní předpis nelze zaměstnanci stanovit, ani s ním nelze nižší mzdu dohodnout. Při plném pracovním úvazku činí nejnižší úroveň zaručené mzdy zdravotní sestry částku 12 000 Kč měsíčně, což odpovídá zaručené nejnižší hodinové mzdě této kategorie zaměstnance ve výši 71,50 Kč. Soukromý lékař tedy nemůže ani dohodnout, ani stanovit zdravotní sestře nižší mzdu, než 12 000 Kč hrubého měsíčně při plném pracovním úvazku. Pokud by v pracovní smlouvě byla uvedena nižší mzda než 12 000 Kč hrubého měsíčně, bylo by takové ustanovení neplatné pro rozpor s právním předpisem a zaměstnavatel by musel zdravotní sestře poskytnout částku nejméně 12 000 Kč hrubého měsíčně.
Mzda zaměstnance může být uvedena buď přímo v pracovní smlouvě, nebo může být stanovena mzdovým výměrem zaměstnavatele. Ze zkušenosti lze doporučit soukromým lékařům, že vhodnější je mzdový výměr zaměstnavatele, než uvedení výše mzdy přímo v pracovní smlouvě. Mzdový výměr zaměstnavatele je jednostranným právním úkonem a zaměstnavatel jej může také sám změnit. Může také, a lze to plně doporučit, ve mzdovém výměru stanovit zaměstnanci fixní a pohyblivou složku mzdy, tedy částku, která bude proplacena pouze v případě dobrých pracovních výsledků a částku, která bude proplacena vždy. Pokud je výše mzdy zakotvena přímo v pracovní smlouvě (což v současné době zákoník práce nevyžaduje a umožňuje stanovit ji jednostranným aktem – mzdovým výměrem), není možno tuto výši změnit bez dodatku k pracovní smlouvě, nebo uzavření nové pracovní smlouvy, kterou podepíše zaměstnavatel i zaměstnanec.
Případné navýšení plateb od zdravotních pojišťoven nestátním zdravotnickým zařízením, třeba i s odůvodněním, že k němu dochází za účelem zvýšení mezd zaměstnancům – zdravotním sestrám, tedy v žádném případě nezavazuje soukromého lékaře k žádné změně mzdy pro zaměstnance – zdravotní sestru. Jediné, čím je jako zaměstnavatel vázán, je zaručená nejnižší úroveň mzdy podle citovaného nařízení vlády, která v případě všeobecné sestry činí 12 000 Kč měsíčně hrubého.
RVD 4/2009, s. 72
